shane: tak nejdřív přemýšlím o co jde, a zjišťuji že je to odpověď zpožděná o půl roku...ale i tak dík za ní..

DDD: Děkuji moc.

Zamila: Děkuji za zastavení.Kdepak jsi se toulala,už tu bylo smutno.

Ignácius J. Reilly: To vše se odvíjí podle období v kterém se právě nacházím. Když je to smutek píši smutně..Děkuji .

Orionka: Nepruď.

Máta: Děkuji, těší mě, že jsem tě inspirovala k zajímavému zamyšlení. Posouváš moji úvahu trošku do jiné roviny, od objektivní pravdy k subjektivní, která je vlastně osobním přesvědčením, názorem. Z tohoto pohledu jsou pojmy pravda a lež zaměnitelné velmi snadno a každý je může vidět jinak. Já psala spíš o vědomé lži, když člověk ví A, ale tvrdí B. I tady to ovšem může být relativní, jak psala už Amélie...

Co je to ta sebevědomá pravda? A myslíš, že pravda nevyžaduje odvahu? Není naopak lež často nástrojem slabochů neschopných postavit se za své činy? A jak bys definovala pravdu, či lež o kterých mluvíš? Nejsou náhodou často zaměnitelné? A nakolik se s tím, co říkáš, ztotožňuješ ty sama? Není to tak trochu "provokace" za každou cenu?

Ano, lež je jistě někdy dobrá. Ne ale taková, která má za úkol ublížit, nebo poškodit.

Zajímavá úvaha... možná ji trochu rozvedu možná ještě trochu víc zamotám...
Co je vlastně pravda a co je lež? Pro mě je pravda čistě subjektivní záležitost, stejně tvárná, přizpůsobivá každému na míru... každý má svou subjektivní pravdu, ale jiný ji může vnímat jako lež... Žádná všeobecná pravda neexistuje a každý kdo ji kdy hlásal byl lhář.
V čem tedy žijeme, v pravdě nebo ve lži? I když říkáme pravdu, jsme o ní doopravdy přesvědčeni, je pravdou i pro jiného?

Pravda a lež, jen dvě strany jedné mince, jedna oslavovaná, druhá zatracovaná, za pravdu se bojuje, umírá, lež je kluzký nástroj zlodějů a podvodníků... ale kdo ví jak se věci skutečně mají? Kdo rozezezná, zda je pravda skutečně pravdou, lež skutečně lží?

Amelie M.: Moc děkuji za komentář. Ale nezlob se, neberu ho jako nesouhlas :). Ty jsi vlastně dopověděla moji myšlenku, že všechno, i pravda a lež, je z jistého pohledu relativní.

no.. dovolím si teď s tvou úvahou naprosto nesouhlasit, protože.. nikdo nežije v naprosté pravdě a nikdo nežije v naprosté lži.. :)

každý z nás lže.. naprosto každý.. jen je trošku rozdíl v tom, s jakým úmyslem lež používáme.. zda třeba něco zamlčíme proto, abychom tomu druhému zbytečně neubližovali, či zda lžeme naprosto záměrně, bez ohledu na ostatní a jen pro svůj prospěch a tak dál..

a vůbec.. co je pravda? existuje??

ioreth: Yasmin: DDD: vanovaso: Fistron: Timothy A. Postovit: koiška: Jste moc milí, děkuji :-)

Yasmin: koiška: Timothy A. Postovit: Severak: Moc děkuji !

DDD: máš naprosto pravdu, lži ve výsledku svazují - kdo si to má pamatovat, co kde nakecal, že jo? :) no a s tím svědomím.. každý to má postavené jinak.. někdo jím netrpí..

díky

Orionka: mám pocit, že mluvíme pořád ještě o něčem trošku jiném.. v okovech byl slib lásky, který dal.. a kterému ona věřila, protože on se tvářil, jako, že je to pravda a přitom dělal naprosto něco jiného.. nebyla tam (v okovech) pravda, ani lež.. prostě jen láska, které věřila :)) tý jo, to je rozbor toto, prý se básně nemají vykládat :D

Ignácius J. Reilly: tak hlavně, že už je to minulost :-)

Lenča: díky :-)

DDD: Rozumím, jak to myslíš, a souhlasím.
Ale pořád myslím, že tvůj lhář se svědomím je někdo jiný než lhář z Améliiny básničky, který naslibuje cokoliv, a když už ho to začne svazovat, klidně odejde. Prostě svobodu si vzít nedá, žádné okovy nepřipouští. Aspoň tak jsem to pochopila.
Jinak je to moc pěkné téma k debatě, kterou doufám ještě rozvířím svou krátkou provokativní úvahou, jmenuje se Chvála lži :))

dobře napsané

Když to tak čtu, myslím, že se neztratí... Moc hezká slova :-)

Pěkný závěr ... :-)

Třetí strofa je moc pěkná ... :-)