VKate: Velký dík.

Belle : nepodléhej, ale věř a drž se svého vnitřního světla, které tě vede k pravdě a lásce. Jen opravdová láska je láska. Měj se prima.

Pěkné.
Hra,prazdné jevyště.
Poznáni sebe sama.
Jen,něco nalhava samo sobě,žeby to mohlo vyjit.
Škoda,však život je hrou,od začatku do konce.
Je vni vše co napňuje,nebo jen tak projde.
Jak marná láska.

gajda: Kdo ví? Možná je to její únik. Možná komplex, možná byla málo kojena v dětství a má sklony k závislostem, tak to aspoň tvrdil Freud... Těžko říct. Lidi si dělají všechno sami a i navzájem. Není snadné s nimi žít :)
Dandy: Díky za zastávku :)

Ten závěr je super.

Leslie: Odmocnina myšlenky - popsáno naprosto dokonale.

Sasanka: Jen jsem chtěl vstoupit na trávník, co se nemá vstupovat. Obávám se, že nejen kulka, ale celá nábojnice vyjde levněji než kobliha. Já používám ráži browning ;-)

Přemýšlím, co ta holka v lodžii z toho vína má, když hulí cigarety. Z toho je patrné, že lidi si svůj život znechucují sami. Blbí lidi.

No co už, třeba nebude žádná zeleň, no. Lidi budou vyrábět amaróny a učit se správně používat i a y. Ačkoliv čeština to má taky nahnuté. Jako ty lesy. Možná víc, když se tak nad tím začteš.

Napřed jsem nechtěl nic napsat, protože nesnáším v poezii vulgarismy. Nicméně, kdyby tam nebyl, nevešla by ta báseň do své druhé dimenze - ergo do té, o které ve skutečnosti píšeš a která se tlačítek nijak netýká.

To je bonmot! To zkusím někdy použít.

Leslie: No to je absurdní, ale Malý Kim o zneužívání tlačítek ví určitě víc než já. Zneužití pravomoci a člověka je běžně bez trestu, no tak hlavně, že zneužití tlačítka se trestá. Děti neumějí číst, za to zločinci většinou ano. Ten hořký pocit mám prakticky pořád. Chtěla jsem být odstřelovač, ale na starý kolena nejspíš budu vařit pro ozářené bezdomovce, kdo ví. Záleží jakou nohou vstane Vláďa z postele. Asi to stejně celé chápu špatně, tak promiň za spam.

Mlčeti Zlato: Ty bys chtěl být anarchista Zlato? :D Myslíš, že je levnější kulka nebo kobliha?

Dneska už druhá neveselá.

Taková jemná, ale moc pěkná.

Věřím, že to není jen o žalu,ale o všech emocích. Líbí se mi, jak si to zaznamenala.

Hodně lidí si musí projít i tím špatným, aby pak viděli, vážili si a dokázali mnoho dobrého. Někteří to možná i přežijí a dovedou zúročit...

Tohle pěkně rezonuje v hlavě:
Jeho vzpomínky provoněný
Tou nasládlou mlhou
Co s největší něhou
Tě nemilosrdně zadusí

Mlčeti Zlato: Tak teď fakt doufám, že jsi to nemyslel tak, jak to vyznívá.

Možná je to někdy škoda. Člověk je neustále v pokušení zmáčknout, co se nemá. Trestat by se měli ti, co nám taková lákadla kladou před oči. Takhle jen lituji, že nejsem z té kategorie, co hází koblihami.