lenča,oslov radek - děkuji ..

Ty si s tímhle prostě nedáš říct.
Kde není rady, tam není pomoci. Každopádně, jak se můžeš se svým projevem pasovat do role někoho, kdo "prozřel", to mě asi nepřestane zarážet. Naštěstí na to existuje poměrně široká řada studií. Ta nejznámější to popisuje jako "Danning-Krüger effect".

Děkuji :)

lakomec: Díky :-) Jsem rád, že Tě zaujala...

GertrudaPanzerfaust: Jo, dobrej citát od Lennona...

Tož díky, za komentář číslo 2200. Aha, tak teď se mi tu objevilo 2201, takže to počítá i ty moje žvásty. No nic, opatruj se.

DDD: Já myslím, že jsi to popsal poměrně dobře. Taky, když to hraju naživo, většinou hraju jen tři sloky, a který, to závisí na náladě.

Úvaha má dobrou myšlenku a v podstatě s ní souhlasím. Dalo by se ještě dodat, že čím víc se o něčem mluví, tím méně se s tím udělá.

Přemýšlím, proč dnes lidé neříkají, že chtějí zachovat mír. Naopak, spousta lidí touží po válce a s radostí by ji uvítali. Důvody mě napadají dva: hesla jako "chceme mír" byla používána za socialismu a dnešní politický mainstream se od socialismu chce distancovat, tak vlastně odmítá chtít mír. Druhým důvodem může být pocit spousty lidí, že si v dnešním světě připadají neschopně a neužitečně a že ve válce by našli svoje využití. (Tato myšlenka je ovšem falešná. Kdyby ji mysleli vážně, určitě by už nastoupili k vojenské službě a odletěli bojovat za NATO do zahraničí.)

Po gramatické stránce úvaze chybí čárky oddělující věty.

Musím se přiznat, že hudebně mě zrovna dvakrát neuchvátila. Přijde mi, že většina písní (aspoň těch, co znám z poslední doby), které chtějí něco říct a na něco upozornit, mají příliš mnoho slov a příliš málo muziky. Myslel jsem si, že to je přirozené, ale nutně to tak být asi nemusí. V tomhle začínám dneska konečně doceňovat Kryla, jakkoli nemám to neustálé srovnávání čehokoli a kohokoli právě s ním rád.
Ten text mě silně oslovil. Mluví mi z duše. Mockrát jsem uvedl na ulici dobrovolníky do rozpaků tím, že jsem si od nich květinku nebo podobný symbol naší dobroty a laskavosti nevzal. Pomoc by, dle mého, měla být samozřejmostí. Ve chvíli, kdy to začnu okázale vystavovat, zavání mi to jakousi sebereklamou a ta mě odpuzuje.
Dovedu si ten text představit i kratší. Zhruba od poloviny už stejně nic nového nepřináší. Kdyby se ta písnička o minutu zkrátila, asi by mi nevadilo, že v ní vlastně chybí nějaký výraznější hudební nápad.
Tím vůbec nechci říct, že by to bylo špatný. Ale vzhledem k potenciálu toho textu a nápadů v něm mi to přijde trochu moc vatovitý. Promiň, mívám rána, kdy jsem takhle úžasně chytrej :-)

Parádní věc. :) Nejvíce se mi líbí "klene se". Pro mě nosník celé básně. Imprese jak blázen pro člověka se zlámanou hlavou. :)

Moc hezké. :) Ty krátké sudé verše tomu dodávají skvělý podtón. :)

Slečna v buřince: Děkuji. :)
Lenča měla možná na mysli i opakování slova "bála", chtěla jsem to opakovaným použitím zdůraznit, ale asi to nebylo nejvhodnější. :)

Singularis: Diky

Nejvíc se mi líbí poslední strofa.
Nevím, jestli Lenča měla na mysli opakování "promiň", ale pokud ano, tak mi tady přijde tahle anafora super. Hezky tu báseň zceluje.
Vytkla bych ti jen rýmy jako "tebe-nebe" přijde mi to takové klišovité a shazuje to ten zbytek.
Jinak zatím tvoje nejlepší.:)

Singularis: ¨Díky :-)

První nahrávka se mi líbila víc. Na té druhé je věštkyni špatně rozumět a má přehnaně nepřirozený hlas, který na mě vůbec nepůsobí strašidelně.

Geniální nápad. Líbí se mi ten nečekaný závěr.

Věta "Měla tam věštící kouli, karty a takový ty divný předměty, co věštkyně mívaj" je působivá.

Čtu to znova a je to čím dál lepší :D nic mě nebolí a jsem na to hrdý :D

Stin: Nasko: děkuji ...

Lenča: díky, snad bude veseleji ;-)) kdo ví ...