Miňko: To je hlavní, díky.

Nevím zda je to haiku ale líbí se mi....

Hanulka: Moc a moc děkuji.

Toto dala moji dceři píuč v 6. třídě. Nemyslím si že je toto vhodné pro také mladistvé. Pro mne jakožto dospělou ženu je to vskutku k popukání. Skvělá práce! :-)

Psavec: Děkuju!

kmotrov: Život by asi byl jednodušší, kdyby v člověku dokázal probudit touhu právě ten, ke kterému si ji může dovolit cítit. Bohužel tohle není ta situace. Trocha arytmie zkrátka k životu patří. ;-)

Prima.
Jen drobnost.
Přimlouval bych se za tuhle drobnou změnu:
...cítím vše, co bych k tobě cítit měla...
Vychází mi to líp rytmicky
A i významově pohled si zapoměla a bez něj nejsi schopná touhy, takže by ji v tobě probudil. :-)

Meluzina: Díky moc ...

Psavec : moc pěkné !

Jsi jaká jsi.

Skvělá, perlíš.

Tohle je paráda.

Whetley: Díkec.

Dandy: Tak nějak to je, dík.

Meluzina: Diky moc.

Vzpomněl jsem si na najádu od Voskovce, co měla jedno oko zelené a druhé modré.

Bílý...jinak dobrý

Pěkné a upřímné. Samota je stav mysli a nejzajímavější typ samoty je ten uprostřed lidí. Jo a líbí se mi to uspořádání, taková napůl pravidelná struktura, napůl anglický park, ta pochybnost o vlastním místě mezi lidmi je cítit i z uspořádání slok, to básničce dodává na reálnosti.

Třeba Tenhle cizí chlap. Dobrý no, ale co dál? Je to hold fragment. Ale bý takových víc, už si to sedne a vytvoří nějaký komplex. Taťka, mamka, strejda, šéf, nebožka učitelka, spolužák, co to dotáhl dál než ostatní, platonická láska.... Napadlo tě svoje příspěvky na psancích nějak seskupit do kategorií, do sbírky? Zapadly by víc do nějakého kontextu.

Líbí se mi, že jsi stručný. Ale nic náročného v tom není, to je škoda, mám rád, když básnickým jazykem autor v textu rozvíjí nějakou hlubší myšlenku. Ááále co, už nedávno mě AI poučila, že taky existuje cosi, čemu se říká FRAGMENTÁRNÍ POEZIE a že je to jeden z nejsoučasnějších trendů v poezii a já pro to mám docela pochopení. Přemýšlels někdy nad svým stylem? Napadlo tě, že to co píšeš je fragmentární poezie? Pochybovals třeba někdy o tom, jestli to je vůbec poezie? Třeba, když to vkládáš na psance a vybíráš k tomu zařazení do kategorie.... to je takový okamžik, který jednoho přiměje k zamyšlení a analýze.