Kocovinka možná z vínka, možná byla štamprlička , trochu medu trochu piva, pak nás bolí hlava,
tak to bývá...

Wau, jak lechtivá, ale kouzelná.

To je krásné. Moc se mi líbí.. než rozteču se po kraji.

Když je tu láska, co chtít dál. Každý den je zázrakem a očekáváním.

Krásná báseň

Ne, ne jsi umělec a do světa voláš , že překážky zdoláš...

Wau, procítěná, plná bolesti a zklamání až srdce puká. Snad přijdou nová rána a zpěv ptáků.

Až to přebolí, tak jistě najdeš novou lásku.

Psavec: Děkuji a máš pravdu , je to tak.

Poslední sloka je pro mně nej, krása veršů..Děkuji za ně.

Láska co zmizela, smutné, ale to se někdy stává, má prostě jepičí život.

Hanulka: Děkuji za komentář a za příjemnou kritiku od básnířky si toho opravdu vážím . Jsem poctěna , že mne čteš.

Dandy: Děkuujii..

Yana: Moc děkuji za krásný komentář, vážím si toho moc.

koiška: Nemravník děkuje.

koiška: Dík za uznání.

Adam Bílek: Děkuji za návštěvu i za milá slova!

Dandy: Hanulka: Homér: LadyLoba: Mlčeti Zlato: Psavec: Yana: Díky moc za pozitivní ohlasy, to jsem ani nečekala… původní rodina je zjevně věčné téma skoro pro každého. Jestli to někomu aspoň trochu pomůže (třeba jen vědomí, že v tom není sám), jsem ráda a má to smysl.

Já v tom našla, příběh, který mě dojal a myslím na tu dívku a na to kolik takových lidí teď je a snaží se beznadějně všechny ty kousky rozházené kolem sebe posbírat

Tak ta je drsná. Au. Ale líbí se mi.

Skvěle popsaná atmosféra a zpívaná to je nejvíc, taky je mám moc ráda