Eleanthir: Byla to taková úvaha o pomíjivosti času - pro nás lidi. Pro nás nikdy věčnost není věčná, i když se nám občas něco zdá jakoby to trvalo věčně (třeba blbý den v práci apod.), protože tu nikdo z nás není donekonečna... Dnes už bych to řekla jednodušeji: I ten nejblbější den trvá jen 24 hodin. :-)

Ta poslední věta tam ani nemusela být!! Celá povídka má skutečně charakter snu - objevují se vjemy, které většinou něco symbolizují (nejvýrazněji mlha, ta zvířata, ale i podivně zmatení lidé ve vlaku.. :-) ) Zdál se ti opravdu? Poslední dobou se mi zdávají docela poutavé příběhy, taky bych mohl zkusit nějaký zapsat.. :-)

Připomíná mi to seminář výrokové logiky ve čtvrťáku na gymplu.. :D

Kéž nikdy nedopadnu! To by mě sakra bolelo.. :D

Opravdu,mnohobarevná... :-))

Tohle mě hodně baví!

Děkujeme...:-)))

Další povedená básnička.

Nejvzácnější nález.

princeznacarodejkaZ: Pajalord: Nikytu: korálek: A42: Děkuji všem za milé komentáře.

Ailin: to máš vlastně pravdu, to co zůstává/zůstane musí být opravdové... Díky

Lenča: díky za milý komentář...

korálek: díky za souznění... V životě ho nepříliš často pociťujeme... :-)

Ailin: děkuji za zastavení...

vanovaso: Děkuji za návštěvu :-) byl to pocit a takový záchvěv smíření s tím co nemám a spokojenosti s tím co je ...

Krásná... to, co zůstane, je to opravdové.

Jemná, něžná, mluví mi z duše :-)

Moc pěkná...

Krásný dárek jsi dostala... :-) čiší z ní spokojenost a radost... Moc Ti to přeju...

Moc hezká :-)