casa.de.locos: Děkuji. Tvůj komentář mě potěšil. Psala jsem jí pod dojmem začátku svého studia lingvistiky, neboť řeči mě vždycky fascinovaly a teprve teď začínám chápat, kolik jich doopravdy je a jak různé jsou. Jsem ráda, že se líbí.

A ještě myslím, že přednesené by to bylo velmi působivé.

"Abychom získali čisté absolutní porozumění, musíme jej nejprve očistit od nánosu toho relativního; toho dosáhneme tím, že budeme stávající porozumění soustavně relativizovat; relativní porozumění tak odrelativizujeme a zůstane jen to absolutní, které již relativizovat nepůjde." [ Singularis: O Náboženské společnosti půdce Eusebia. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=23329-o-nabozenske-spolecn
osti-pudce-eusebia ]

Teprve teď jsem si uvědomil/a, že Filomena Cizího (v mém příběhu) zřejmě napadlo zhruba totéž, co absolutní básníky, (kdo ví, zda tam nebyl nějaký vliv...) jeho výsledek však zní trochu jinak a k pořádné absolutnosti má ještě také celkem daleko. Krátký úryvek jako příklad staré eusebiánštiny:

"Chlemtali france, džbadně nejspíš,
naknexli jenom s těchličím pšíš,
afšak franc bžešil včílodě slíž,
s krchů sesnoubil pud chlory níž.

Našel si děvku, jež pila svlečná,
rostlá a všímá, mikdy fšak myšná;
v Pudchloží Fedor s děvkou sťapně tlel,
než žas jejich usudu nadešel."

Jinak, svou obtížnou intepretovatelností mi to připomíná vogonskou poezii.

Nebyl čas ptát se, kdo je kdo...

puero: Uvadá jak radost při hrátkách... To jsem zas četl já. Normální holky, lidi, to je jako kde? Nejsou náhodou nudní?

Ta zrada tam uvízla v jakémsi bezprizorním vakuu. Jinak dobrý.

Homér: Krutý..., pravda, ale pobavený.

Už jste to nahráli?

puero: Chudák dislektik...Jsi krutý!

V oblasti "na steszce" jsem vyprskl smíchem. Napsal jsi to velmi zábavnou formou. Vlastně jsem se už dlouho nad něčím tak nepobavil. Naprosto jsi mě odrovnal, všechna čest. A ta interpunkce! Chá! Místy to sice nedává žádný smysl, třeba hned v prvním řádku, tam chybí kdo, za to je tam kam.

korálek: Jsem ráda, že se ti líbi. Měla jsem trochu hravější náladu. A máš pravdu, je i na zamyšlení. :-)

Tohle není básnička. To je text v němž mají některá slova stejnou koncovku.

Moc se mi líbí :-)
V tomto pojetí je hodně prostoru pro přemýšlení, říká mnohé - poslední dobou mé silné osobní téma .

Ufff. By mě zajímali tvé vlastní zkušenosti...

a dál? Vysrat se na svět, von se nějak vyvine... Ve všední realitě tyhle boje víceméně neexistují, lidi mají většinou svých starostí dost. Občas se ovšem dostane do světa nějaká prabídná záminka, takzvaná hra na svědky a největší hluk. Většinou pocházející z žumpy. Je to dobře, vystresovaný občan má alespoň nárok rozbít tlamu oné hlasité kreatůře a nebát se špatného svědomí. Naopak správnost konání duši spíše posílí. Ať je ta verbež maková nebo ořechová, plesnivá chálka patří vždy do odpadu. Nebo rozházet na dvůr zvěři. Naučte se poznat plíseň a přestanete čumět na příchuť.
Určování identity a životního směru akorát posílí zbabělce, beznázor dává zase prostor statistice. Duševně otevřený člověk který přemýšlí, si na základě empiricky podloženýho protinázoru přemění ten svůj - zdokonalit svůj úsudek nemůže být pro "inteligentního" člověka tak velký problém, přece... Bla, bla, také podle dalších okolností.

četla jsem ji už dřív, ale neokomentovala, protože jsem nějak neměla co říct. moc se mi líbí, připadá mi taková zenová, ale ne úplně (možná je to jen tou formou, která s tím opakováním zní jako rituální formule) a teď jsem si na ni vzpomněla znova.

Hezké a výstižné. Obrázek, zvuk i atmosféra. 17 slabik. Tak se mi to líbí!

Homér: díky, třeba to v budoucnu někde udám.

Vždy záleží na tom, s kým člověk diskutuje. Diskuze s inteligentními lidmi, kteří mohou druhého svými podloženými názory obohatit, mají jednoznačně smysl. Bavit se s volem nikoliv. To, jakým způsobem lidé nahlížejí na svobodu je zajímavé, ačkoliv jednoznačná a správná odpověď není nikdy k nalezení. Myslím si, že není potřeba si vybrat stranu, ale mít nějaký svůj náhled na svět. A ten by měl mít asi každý...

pochválil bych úvahu, ale on je to spíš tvůj přístup, co si zaslouží pochvalu. Někdy není na škodu nemít názor.