kmotrov: Nemyslela jsem to tak, že by intimní téma vadilo, to vůbec ne. Jen že je to podle mého názoru moc intimní a moc volně uchopené na to, aby se rozvinula širší diskuse. Ale třeba se pletu a ještě se rozvine.

Orionka: Že je téma příliš intimní si nemyslím (vzhledem k tomu co tu občas čtu), že je volně uchopené podle mne není na závadu, spíš naopak. Kritika formy a zpracování je na místě a ve všem máš naprostou pravdu i já z toho mám takový pocit. Prostě jsem o tom chtěl psát už před lety, pořád to odkládal a nakonec jsem to spíš nastřelil než že bych s tím pracoval, s názorem (byla to chyba), že je lepší napsat něco, než nic (a to tu sám podobný přístup často kritizuju). Jsem rád, že jsi se k tématu v poznámce k obsahu vyjádřila. Čímž si to posunula.
Za což dík (i za tu vesměs oprávněnou kritiku).

Nechápu, jak někdo může nemít rád sushi! I Švindlování je mi milé. :)

Homér: Však tyto říkanky nejsou k nějakému obohacení,jen k úsměvu-a každý nemá dar se smát,nebo jen pousmát..:-)

kmotrov: Čekal jsi diskusi, ale téma jí myslím moc nenahrává. Je příliš intimní a příliš volně uchopené. Ty svojí úvahou nikam nemíříš, jen si tak bubláš myšlenky - vlastně je to jako s tím tantrickým milováním, co nemíří k orgasmu, ale samotná cesta je cíl. V milování prosím, ale v literatuře to podle mě nefunguje. Nemá to pevnou formu, směřování, jasný závěr ani nosnou a zřetelně formulovanou myšlenku, se kterou by čtenář měl chuť polemizovat. Připadá mi to jako výpisky z jiných děl, poznámky, prostě materiál, který se teprve bude dál zpracovávat do konečného tvaru.
Tolik k formě a zpracování. Pokud jde o obsah, nemám výhrady, jen poznámku. Tantra je zaměřena na prožitek partnera, vlastně říká, že jedině to, že se budeme snažit dát něco víc tomu druhému, nás může zpětně obdarovat. Z téhle základní myšlenky myslím plyne všechno ostatní, i to, o čem píšeš.

annaav: Děkuju :-)

Timothy A. Postovit:
hluboká?!
(asi piču, pičo)

Ibalginy dělaj divy
snižují teplotu,
a bolest hlavy.

Je tahle dost nehluboká?

Mě taky bavil konec. A prostředek a začátek. Dívka v bruslích na schodech mi klopýtavě do ledu kreslí obrazy.
Tvůj ibalginově malinový sen je sice bez dna, ale báseň sama dno má. A hluboké.
Děkuji za zážitek - nebyl napiču.

Popis cesty vlakem je to dobrý. Ale měl bych pár připomínek:

1) odstavce - není dobré mít celou povídku v jednom odstavci. Doporučuji to rozstřelit do více odstavců, minimálně do tří (úvod, tělo a závěr).

2) druhá osoba - druhá osoba (TY otevíráš oči) je takový příznak začínajících autorů. U zkušenějších autorů jsem druhou osobu (až na malé vyjímky) v podstatě neviděl a myslím si, že to ani není češtinářsky správně.

Líbilo se mi to, akorát ten začátek je celkem spoilerovitý. Dobrá povídka by měla být trochu překvapivá a tady jsem jasně tušil, jak to skončí (možná i kvůli obeznámenosti s osobou autora). Kažopádně se těším na pokračování.

kmotrov: Nenacházíš-li se v té prvé, máš aspoň o starost míň :-D

Kdyby aspoň česky!

Jsoucno: Snad by se báseň líbila i bez konce. :))

Adéla: je to zajímavé, celkem mi tam imponuje: "mrdem".... přijde mi, že se tam perfektně hodí.

Takové konce mě baví. Děkuju Ti))

Vanilla sky: Díky, potěšilo :)

Jsoucno: Děkuji. Každý si zaslouží jiný pocit. Melancholie je mé druhé jméno.

Líbí, neumím psát básně a tohle oslovilo =)

U těhle rýmovaček si většinou přečtu jen poslední slova v řádcích, řeknu si hm, zase nic, neumřu ochuzen.

Na mě z toho číší melancholie...Obsahově mi to připomíná Gellnera...Krásné