Zajímavé.

ŽblaBuňka: Ďakujem za uznanie. ;)

Buď s interpunkcí, anebo bez. Kdoví, pro co se básník rozhodne ve svých verších.

Timothy A. Postovit: jen jestli to srdce není z ebenu. Čímž se dostavame k básní Dívka z ebenu, u které je šance, ze ti zlomí vaz.

Na hodnocení jsou tu mnohem adekvátnější lidé než-li já, ale pár slov zkusím.
Řekl bych, že je to až moc dlouhé. Volil bych přísloví "méně je někdy více" a místy mi to přijde až překombinované. A však mnohem rušivěji na mě působí rýmy, které jsou "jednoduché" (stejný sl. druh ve stejném pádě, čase, rodě apod..), tomu bych se snažil vyvarovat, pak to působí jak z říkanky. Taky bych řekl, že rytmus místy pokulhává.
Celkově to vzhledem k tvému věku vidím pozitivně a talent tam rozhodně je. Stačí číst, psát a stále dokola.
A ještě jedna věc. Ber mě s rezervou jsem jen pouho pouhým laikem. :))

Formou to působí hrozně zmateně. Dej tomu nějaký řád. Jinak nejsem moc zastánce sdruženého rýmu, ale to je spíš můj problém. Je to dosti jednoznačné, nic, nad čím bych hluboce dumal. Každopádně hodně štěstí při další tvorbě!

Káva nikdy neomrzí, umocňuje pocity a otevírá oči.
A co se týče srdce, i bez kávy - je tam, pokud píšeš takové básně.

Kaa: Tak když supr, tak supr! Díky. :)

casa.de.locos: Vždy podlehnou kavovemu pokušení, presto ze mám s histaminovou intolerancí miliony protidůvodu.

Zaujalo, pěkná myšlenka a dobře provedená, supr :)

Kaa: Díky za zastavení)

Pěkné, stručné a tajuplné počteníčko.
A závěr? Ten je famózní ;)

tvá slova jsou dobrá

Ahoj i Tobě, Homére.

Vykašli se na sousedku,
najdi sobě v dáli tetku.
Byť se lásky rychle najíš,
před drbnami neutajíš,
ke komu jdeš do domu.
Doma čekej pohromu.

díky, tohle mi chybělo

!! jediný důvod proč pít kafe tbh

Nádech, výdech, nádech …, vzdech …,
dech se mi tají …,
blažený stav, i když si přeji, aby nekonečně setrval,
potichu, potichoučku, abych tu chvíli nerušil,
začínám dýchat dál.

;o)))

chichi;o)))