Yasmin: To mě opravdu moc těší. Jen doufám, že mi pan Kainar odpustí tu drzost :-)

timelady: Mám tyhle posmutnělé nálady prostě nějak rád... :-)

Zamila: Ty s těma notama nedáš pokoj? Už jenom to spočítat... Toho si užiju po prázdninách v práci až až :-)
Jo - a díky moc za návštěvu :-)

No, nevim, začátek byl docela dobrej až k onomu orgánu :-D Jinak ale zemi s názvem "Irán" bohužel neznam...

Moc pkěná, jemná, něžná i smutná... To by šlo :-)

Singularis: Děkuji za hodnotný komentář. S tou nedokonalostí a opravdovostí, o tom byla má předchozí úvaha, že přikrášlování nad rámec obsahu je ke škodě:

https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=36239-pi-neboli-puvab

Tohle je o dotaženosti. V jednom dokumetu o sobě Nohavica prozradil, že napíše píseň a zdá se mu skvělá, založí ji a podívá se na ni za měsíc, už ji tak skvělou nevidí.
Postupuji podobně, někdy změním jen slovo, nebo pořadí slov a má to na dílo zásadní vliv.
Nikdo nenabere víc než jakou má lžíci, to řekl textař folkových písní Jiří "moravský" Brabec. Je to o talentu, jde jen o to nabrat tu lžíci plnou.

Tady jsem třeba po burčáku hodně kvasil (psal a škrtal, psal a škrtal). Ne pro to abych to zkrášlil, ale abych do toho dostal bigbeatovou atmosféru.

https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34295-bigbeatova

Nabral jsem jen tolik, jakou mám lžíci...

Díky.

pěkně vykreslená chvilka :))) i mě donutila k pousmání, úplně to vidím..

Jako neni to vůbec špatný, ale doladit by to ještě chtělo... Každopádně to na ohraný téma nezní ohraně :-)

Velmi pěkně vyjádřená myšlenka. Já tvorbu literárního díla obvykle přirovnávám spíš k semínku, které vyklíčí, roste, vykvete, plodí a pak případně časem degeneruje, pokud ho mezitím autor neopustí. A chce to vystihnout tu správnou chvíli, protože tak jako člověk se v průběhu života mění, něco získává a něco jiného přitom ztrácí, i dílo, jsouc tvořeno, každou změnou něco získává a něco jiného ztrácí. Zpočátku je obvykle divoké a vášnivé, stejně jako jeho psaní, ale časem získává zodpovědnost a ušlechtilost, stejně jako autor v přístupu k němu. Nemyslím si však, že by jedno bylo cennější než druhé. Souhlasím s Amélií M. Třeba na seriálu Neon Genesis Evangelion jsem si asi nejvíc vychutnal/a tu nedokonalost a opravdovost. Rebuild of Evangelion dovedl sice k dokonalosti vizuální efekty, ale už mě neoslovil. Ta počáteční "jiskra" už v něm chyběla. Dost podobné je to se Star Trekem; z původního seriálu se mi líbí skoro tři čtvrtě epizod, z těch nových už většinou jen občas nějaká.

ŽblaBuňka: A o to tu jde.
Dík.

Amadeo´´: Díky za další myšlenkově bohatý komentář. Vážím si toho.

Amadeo´´: máš pravdu, možná by to chtělo se s tím víc pomazlit, ale poslední dobou cítím, že mi to dvakrát nejde :) každopádně díky za návštěvu

tý jo, ta je tak hluboká... krásná, smutná, pravdivá, nemám slov.

připojuji se k Yanishke, líbí

drsná..., ale má pěkná místa

Jak to "říct"... Rozhodně to má patinu :-D Jen někde ta slova lépe poskládat, aby celek lehčeji zněl, a nikdo nepozná, že je to Tvoje :-D Mám v hlavě báseň s podobným starosvětských ražením, takže trochu to přebrousit a bude i tohle kvalitní poezie ;-) :-)

Z tej básne to cítiť tak silno, že to bolí aj mňa, tak, ako tu sedím na stoličke v kancli. Hádam sa čoskoro objaví niekto, kto tú bolesť vylieči a trápenie zmierni... Želam Ti to zo srdca, Eliška.

Takové jsou nejsilnější. Netřeba více slov. Pro smutek a láskobolení. Ať je brzy dobře.

Chudák tatínek, úplně ho vidím, jak tam bezmocně stojí :D To mě pobavilo… :) Ten konec je zajímavý, možná je škoda, že sis s ním trochu víc nepohrála aby se ještě zesílila ta závěrečná myšlenka. Ale i tak je to hezky čtivé.

Meluzina: Děkuji moc :)))