kmotrov: to nehrozí.. nejsem pijanský typ.. :)

Moc hezká.

Amelie M.: Díky za kladné hodnocení.

slnečnica: Děkuji s ůsměvem.

slnečnica: Díky
:-)

Amelie M.: Ale nehledej v tom inspiraci (do života).
Dík.

Amelie M.: U téhle básně se skoro nikdo nezastavil, já si ji přitom dost cením. Potěšilo mě to.

Amelie M.: Děkuji Ti. A šli se posadit do poslední řady, tím jsem myslel, neměli potřebu se jakkoli prosazovat. Ještě jednou dík.

tak tohle se ti moc povedlo.. prostřední je na mne moc negativní a stahuje mne při čtení dolů (o tom to vlastně je, ten pocit), ale ty dvě okolo.. i když první smutnější.. jsou nádherné.. palec hore! :)

Výstižný názov! ;)

Veľmi pekné, navyše aj poučné...

Amadeo´´: Odpovím zvláštně od konce... Bývalý. Aktuálně jsem u armády na útvaru.
Nechám tě přemýšlet lehce napoví poslední část anotace víc neřeknu popřípadě do zpráv rád vysvětlím pokud bude zájem.
Píseň znám, mám ji hrozně rád a zpívávám ji své neteři na dobrou noc občas ačkoli je opravdu o něčem jiném.

Prosím napiš jak bys ji poskládal. Rád bych to viděl a mohl ji třeba upravit. S úpravou básní do delších veršů mám dlouho problém. Díky moc :)

Amelie M.: Když to zpětně čtu asi vím, co myslíš tou anotací. Možná to být nemuselo, pravda ovšem je to osobní báseň, kterou jsem cítil právě v maskáčích, právě v tu chvíli jsem to všechno viděl a necítil a byl jsem plný necitlivosti, které se bojím a která mi připomíná mé zřejmě lehce zkreslené touhy otce o mé osobě. Jsem rád, že se líbí :)

taron: Jo a ty jsi prostě má :D Sbírka je cca dvě zatáčky před opuštěním lůna, takže tak :)

Eric Moreau: Řekni mému otci :D

mně se to líbí moc, dokonce to ve me probudilo fantazii jak mne mysi v byte vyziraj lednici a vnika do me ud mladeho, krasneho chlapce...
PROMIŇ-to posledni byl muj humor... libi (rychle z mobilu, pardon)

Amelie M.: Děkuju... těší mě, že se Ti líbí :)

Amelie M.: Děkuji moc za zastavení a krásná slova... Ta třetí má pro mě velkou cenu protože je v ní ukryto mé dětství a vzpomínky na prázdniny u prarodičů, kdy jsme u včelína každé léto stáčeli med. Dodnes tu vůni cítím a nikdy nezapomenu...

pěkná, smutná, pěkně smutná, jestili to nejsou jen slovíčka, tak tě lituju, vím moc dobře jaké to je

Zvláštní báseň... V některých místech bych ji asi poskládal malinko jinak aby plynula lehčeji, ale i tak je pro mě hodně zajímavá.
Při čtení se mi vybavila píseň od Karla Kryla – Ukolébavka

https://www.youtube.com/watch?v=dFkA8yL934A

a vlastně ani nevím proč. Je úplně o něčem jiném, asi zvláštní asociace.

První část se mi líbí moc, tam ty city jsou a sám se v nich poznávám. Naopak v druhé části je patrná stísněnost, která je mi cizí, asi proto, že je tam jiný pohled na svět, než jak se na něj dívám já. Zajímavý kontrast...
Přemýšlím, jak je myšlena ta dospělost a ještě to nechám chvíli usednout...

Ty studuješ vojenskou školu?