Yana: Já samozřejmě pochopil, co jsi měla na mysli, jen jsem to doplnil o fakt, že můžeme dát jenom to, co nám vštípili jiní! Když někdo nepoznal lásku a péči, ať už od vlastní rodiny či od náhradních pěstounů, má problémy ji sám dávat a brát ohledy na potřeby jiných! Jj, nevíme dne ani hodiny, kdy se třeba i my staneme na někom či na něčem závislí! Já už si taky vyzkoušel francouzské hole a letos přibyly i klasické berle a zažil jsem chvilky bezmoci, které bych si nerad zopakoval. Ostatně i teď zas marodím dík hloupému úrazu v práci, nejel jsem kvůli tomu na ten sraz a návrat k původnímu stavu není tak rychlý, jak bych si přál. Znal jsem z jiných portálů čiperného staříka, emeritního profesora češtiny, plodného autora a bezva chlapa. Náhle zmizel a jeho přátelé po něm začali pátrat. Kdosi zjistil, že skončil v nějakém ústavu, protože ze dne na den se uchýlil do svého duchovního světa a jen zřídka z něj vycházel a někoho poznával. Pokud ještě žije, je o dva roky starší než náš Žblabuňka. :-)

Singularis: jedná se jen o ukázku z rozepsané povídky, která bude mít složitější děj.

Až budu opisovat celou povídku, pokusím se jí/ji opravit.

Konec mě pobavil. Trochu mi vadilo, že nerozlišuješ ji a jí. Jí (kým) značí prostředek, zatímco ji (koho) předmět; "hledal jsem jí" znamená "hledal jsem Natálií", což nedává smysl; určitě jsi myslel "hledal jsem Natálii".

Navíc zpívání ve vlaku v dnešní době obvykle naráží na zákaz chovat se hlučně.

A zajímalo by mě, jak vypadá takový "já vás neznám" výraz.

Hm... ale nějak mě neoslovil obsah, možná až ta povídka bude delší...

Dobře se to četlo.

Nikytu: To byla legrácka v reakci na místní diskusi, zda jde rýmovat bitcoin. Nic víc. Jinak je to komodita jako každá jiná.

Děkuji všem třem:)

Yana: Dějuji Yani. A ano, něco na tom bude. Opravdu jsou lidé, kteří pořád musí mít důvod k nespokojenosti. A nebo si to kompenzovat nesprávnými způsoby než něco zásadního u sebe změnit... A zkusit být milejší a kuminikativnější by ji asi zabilo. :-/
Na druhou stranu, o to víc si vážím všeho, co mě těší a je v pořádku. I strastiplná cesta by měla člověka dovést k radosti. ;-)

Homér: Díky

Moc hezké, naléhavé, ale mám zkušenost, že někteří lidé prostě poslouchat nechtějí, nějak se v té zahořklosti našli

shane: no tak jasně, ty co vstupují jsou většinou (ne vždy) láskou a péčí obklopeni, ale co stáří, o to mi jde, o moje rodiče, kteří naprosto nečekaně tu pomoc a lásku potřebují, nějak jsem to nečekala, tak brzy, lásku jsem jim vždy dala najevo, ale teď potřebují pomáhat, to hlavně, aby mohli důstojně žít, dík za reakci

pilgrim: děkuji

ŽblaBuňka: no, když já moc nemám ráda povinnost, tak raději ty city, naši se nám nějak rozsypaly, dík

DDD: Dobře (+_+)+{^_^}=©**®

Promiň. Začala mi plesová sezóna, dva dny jsem nespal a ten třetí už to zas nešlo. Možná to znáš. Bejvám pak protivnej a za vším něco hledám. Omlouvám se za svoji podrážděnou reakci. Velmistra si nech od cesty. V životě jsem si na nic takovýho nehrál.

Díky, madam. Je to jen u mě, nebo tu nejsou vidět jména? :O

Povedená, líbí se mi. A našla jsem si tam hned několik motivů, o kterých by báseň mohla být. Taková díla mám ráda. :-)

Velmi dobrá a výstižná úvaha.

Přesně spíš legrace než provokace, inspiroval mě název velmistra DDD, tohle je fakt trošku mimo mísu...

Že ti zřejmě ležím v žaludku je mi asi fakt jedno...

Mě leží v žaludku max hovězí s bambusem.
Nebuď tak vážný pane DDD, jinak tě to sežere. Holan je můj nejoblíbenější, Les bez stromů a tak, pár sbírek od něj v knihovničce mám.
Tohle je klasická autobusovka.

Působí to hodně na sílu. Zvlášť verš "špinavé spodky" mi připadá výbavou úplně odjinud. Jako by myšlenka zvítězila nad zpracováním.

Vánoce jsou pro Čechy nejdražším svátkem, šetřit na ně nemusí jen zlomek lidí.
To teď na mě mrklo ze seznamu, už od nástupu do první třídy jsem v jakési menšině, v určitém zlomku lidí. Nějak mě Vánoce nestresují, dárků pár, pro pár lidí. Spíš si dnes utrhnout tu barborku a tak...
Jó, kdyby tak večeře plavala v jezeře a každej by si jí pak měl ulovit. V sádkách trpí měsíc až dva o hladu, aby náhodou nebyl kapřík cítit bahnem, aby se nám pěkně vykakal, než ho picnou. Přesně takhle si Ježíš představoval oslavu svých narozenin. Už vyhlížím Coca cola kamión!