Mám z toho textu moc příjemný pocit. :-) Ta představa prolínání a sdílení... Ale chybí mi tam nějaké centrum, něco, k čemu by se dalo směřovat nebo se od toho vzdalovat. (Rozum mi říká, že kdyby se ta láska proměnila v nenávist, bude z toho ve výsledku zoufalství a bezmoc.)

casa.de.locos: Když ty o něčem řekneš, že to je haikárna, tak na tom něco bude.
Díky moc.

Ach toje nádherné...

Takhle to mám ráda

Severak: Můj účes fádní
pozor!
klame tělem
to je jak...
hrát si
...s otevřeným ohněm
nad nabitým dělem... :-D

Lasák: modrá je dobrá ;-)

Lasak: Děkuji, tos mě moc potěšil.

tyhlety modrovlasý, ty jsou skoro stejně nebezbečný jako ty s duhovýma vlasama (ráno jsem jednu takovou obdivoval na Palmovce)

ju

a ja myslela ze uklozly ty starosti :-)
nebo co

moc milá blbustka

Kmotroven to popsal dobře to rozbourání klišé. Velmi povedená , pěkné obrazy i obraz celkový :)

to je nádherné, taková haikárna i bez slabik

Tvůj způsob vyjádření byl vždy perfektní a dnes tomu není jinak

super

Hezky jsi rozorala klišé.
:-)
Je to věcné, bez sentimentu přesto je v tom poetika, Taková, kterou můžu.
Nalézám v tom tři roviny, tři životy, život rostlin (poupata), život věcí (čerpací stanice) a život lidí (milenci v autě) v jednom okamžiku. Líbila by se mi pointa, ze které by bylo zřejmé, že ten památník patří milencům z auta. Tím by se to celé uzavřelo.
Ale je to tvoje báseň.
I tak moc pěkný.

tak nevím, co si o tomhle mám myslet

Homér: Měkké i by mi štymovalo, tím to sloveso odkázeš k yakům, což je nakonec dobře.
A už jsem našla to svoje dílko, taky takové hraní s češtinou: https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=32417-na-pamet-vsech-pame
tniku

Orionka: Rád bych tam dal měkké i. Taky mi to celé neštymuje...

Homér: Nerozumím, jakým předmětem? Sedla jsou v té větě podmětem a máš tam blbě shodu, protože jsou ta sedla. Jako proč ne, můžeš psát nespisovně, akorát že tady to jde na úkor srozumitelnosti.

Nikytu: Díky ti Niky.