Ještě, že to není gangréna.

Helfanderios: děkuji to mě těší

Je mi líto tvé, takříkajíc, grafomanie, protože když se nebudeš trochu cenzurovat a budeš sem posílat i ty o dost méně zdařilé pokusy, čistě pragmaticky, někteří tě přestanou číst. A pak prošvihnou třeba tuhle báseň! Dvě přečtení (včetně mého), ale podle mne jedna z tvých nejlepších (z toho zlomku, co jsem četl)...

človiček: A nejhůř na tom stejně kuřata...

Líbí se mi forma 3. sloky.

Moc líbí...

Singularis: Drahý (drahá, chceš-li :P) Singularisi, vážím si toho, že ses zastavil a přečetl jsi pokračování mého románu, jenž jsem po čase opět rozproudil. Po letech už mám zase více námětu kudy jej ubírat a co se týče pravopisu, nebojím se používat "nespisovné" termíny jako jsou třeba kury místo slepic, je to holt kraji, z něhož pocházím.
Ohledně Tvé otázky, uznávám, že mi ještě chybí ohromné množství historického vzdělání a chci aby tento román nebyl pro smích. Vycházím z premisy, že cílem germánských nájezdníků, především dále na jih nebyla genocida tamních keltských obyvatel za účelem obsazení vesnic svou populací, nýbrž loupení a případné znásilňování. Podobně se nakonec chovali i Slované o několik století později, kdy už keltové ztratili svou výbojnost a stáhli se do výhodných defenzivních oppid na kopcích jako je zorvna Vysoké Pole na Valašsku (podle E.Šimka, dle mnohých ale diskutabilní). Ti co zůstali v dolinách nebyli povražděni, ale poslovanštili se.

A co na to ptáci? Chtěli by být lidmi a proměňovat tolik příležitostí.Být ptákem dneska není dobrý.Jinak zdravím a krásný let přeji.

Můj styl,koncovky skoro vždy vše srovnají do latě.Obsahově všestranný,nadupaný postřehy,pěkné.

Singularis: Na mém profilu píši, že to tu mám jako takovoý online šuplík, kam si odkládám svou tvorbu. :) Zároveň je někdy zajímavé si přečíst postřehy čtenářů, ale pravdou je, že proto tu primárně nejsem.

Severak: Děkuji mnohokrát (aspoň tak... třikrát). ;)

super

Je to jenom hříčka, legrácka, indispozice. Jen říkanka.

nápaditá a originální. Žánr je odpuštěn.

Jsoucno: díky, to mě těší!

Tohle mě baví. Je to možná trochu osobní, než abych tonu naplno porozuměl, ale líbí se mi to.

Děkuji za postoj.Ano skrývá se v nás lidech ledacos a je třeba si to připustit,vždy se to dá potom zkultivovat.

Přinejmenším tato kapitola mám moc příjemnou atmosféru a láká k dalšímu čtení. Děj je také povedený, pravopis trochu pokulhává (např. „bestije“), ale to nevadí, čte se to dobře, a kapitola má přiměřenou délku, aby se dala přečíst najednou. Ale nejlepší je stejně ta atmosféra, hlavně během cesty...

Asi je to jen neznalost reálií, ale nějak si nedovedu představit, jak se k Dubhově ženě dostala vyprávění obyvatel severněji situovaných vesnic. To ti obyvatelé přežili přepadení, přišli jim o tom vyprávět a pak se vrátili do svých vyrabovaných vesnic?

Homér: nebo Nagasaki

tomiho82: Kus práce to dát muselo, není to odfláknuté, já neříkám. Taky docela hezké nápady vidím. Ale na té harmonii by asi opravdu ještě chtělo trochu popracovat. Čemu nemůžu uvěřit, že sněženky vykoukli. Spíš vykoukly, ne?... :-)