Když je autor příliš osobitý, píše jen pro sebe. Co si v tom jako čtenář najdu? Tvůj muž je Bůh, když svými výdechy vytváří raní mlhu a totální hlupák zároveň když Ti skočí na to, že venčíš psa, soudě podle chybějícího vodítka a pes se mu při tom motá pod nohy. Tohle se mi líbí, to je roztomilá nadsázka. Druhou polovinu básně míváš často nesrozumitelnou Jaký roztřepený konce obsahují alkohol? To bych rád věděl, manželka by do nich pak zasadila kytky.
Máš obdivuhodnou fantazii, ale i té může být moc.

Mám čokoládu rád.Děkuji za tabulku potěšila.

Tma jako v pr....
odráží to realitu
země je ve mně.
tmu nebo světlo
pro ni máš

,,Větší jamku na golfovém hřišti ",přejme si s rozvahou hvězdy mají málo tlumočníků na ministerstvu snů.

Amelie M.: Děkuji, pravda je tvou košilkou.a ta ti sluší protože jsi prosta iluzí a fantazie tím netrpí.

Meluzina: Člověk pocit oběti ztrácí,pokud dojde k přesvědčení že tvoříme celek,ale to je nadčasové.Utrpení je často jediná vhodná medicína na duše,který se nemohou pohnout z místa.
Osobně jsem altruizmus již vyměnil za vzájemnou podporu a ego je nejlépe vtlačit do škvírky pod kamenem na cestě společného úsilí.Jde o dobrou značku,ale ne do terénu.Být človíčkem je jako být mikroskopem mezi dalekohledy.Děkuji za návštěvu meluzínko všeobjímající

Jiří Stratil: Materiál Darwinovi snad trochu kdosi upravil,škoda že Henoch oblíbenec,, jejich" nebyl svými texty vpuštěn do knihy knih.Věřme ,že se dočkáme skutečných poznatků o tom jak fungujeme.Nečekám, hledám a nedbám pravd vložených byť slepeckou holí je má vášeň.děkuji za návštěvu.

Lokin: Děkuji za nakouknutí.

Gorwor: Děkuji pěkně.

Slova se mi zdají chvílemi dost násilně vsazovaná do formy, která jim nesedí. Po umělecké stránce mě tedy báseň úplně nenadchla.
Poselství básně mě však velmi oslovuje. Myslím, že altruismus je v podstatě člověku evolučně přirozený postoj a mnohem přínosnější než egoismus a extrémní individualismus. Problém je, že lidé často mají spjatý altruismus s obětí. Když udělají něco pro druhého mají větší sklon myslet na to, co tím ztratili, než získali. To je škoda.

Paráda, hluboká úklona a potlesk. Skvostná báseň. A slovo "furt" mi tam pasuje. :)

Paráda :), taková ve stylu polámal se mraveneček.

to je tak krásný...

skvělá a nevšední věc.. baví mne atmosféra, která ji provází

Žiješ svůj život a vnímáš ty, kteří tu žili, před Tebou. Silná a hodně osobní báseň. Rozuměla by sis s Petrem Linhartem, toulá se Sudetama a skládá písně, které ho v těch místech napadly.
https://www.petrlinhart.cz/clanky/Sudeta-song.html

Člověk lidský přerůstá v člověka náhradního, elektronického. Skoro se mi nechce věřit, že se vyvinul evoluční řadou z určité linie opů a ta zpětně ze stále primitivnějších tvorů.

.. zcela upřímně, altruizmus nic neřeší, ti, kterým se přehnaně pomáhá to zneschopňuje, po čase začnou zneužívat filantropů a je to jen další cesta do pekel, obalená pozlátkem jakoby lidskosti.. navíc spousta lidí o pomoc druhých ani nestojí a není pak důvod jim ji vnucovat + opravdu nevidím důvod, proč bych měla nadstavovat život druhých nad ten svůj (jsem ochotna to udělat jen pro velmi blízké lidi a v určitých situacích).. snažit se musí každý z nás, i ten, kterému život rozdal horší karty (a věř, že vím o čem mluvím, pracuji v pomáhající profesi).. nakonec by paradoxně mohli všichni také začít bojovat o to, kdo položí větší oběť pro druhého.. o vyhoření filantropa ani nemluvím..

co se týká samotné básně, človíčku, nezlob se, ale je to jen hrst slov hozená bez ladu a skladu na hromadu, nebylo by lepší příště napsat spíše úvahu než báseň.. (?)

Jiří Stratil: Děkuji za komentář,Domníval jsem se že altruizmus je cílovou páskou člověka,bohužel tak daleko nikdy lidé nedojdou.Hodně zdaru

Ten název je velmi atraktivní.

Marně jsem si lámala hlavu, jak je možné, že Jana Nováka uspokojuje právě tento druh sociálního kontaktu. Chybí v něm reciprocita a sdílení čehokoli. Hraje tam spíše roli, že může své "oběti" sledovat potají, skrytě a jedná se tedy o jistý druh voyaerismu? Nebo je to jen zoufalá snaha o alespoň nějaký sociální kontakt, když jiného není z nějakého důvodu schopen? Podle textu se přikláním k druhé variantě. Pak mě tedy napadá, jak se mu to stalo? I přes extrémní individualismus, ke kterému tato doba dospěla se společenské kontakty úplně nevytrácí. Jistě, změnila se forma komunikace, už se tolik nevídáme, ale potřebu komunikovat a sdílet jsme neztratili.

Tak to má hloubku! Paráda! Díky.