kmotrov: zkusila jsem opravit, díky za dobrý postřeh a zastavení :-)

Tak to je a jiné nebude - egoismus a altruismus jedno jsou, ve vzájemném protikladu.

Homér: Ďakujem, od Teba je to extra veľká poklona... špeciálne pri tejto básni.

Dobré počtení na sobotní ráno. Jen bych ho nechal žít (trápit se) dál.

Na padesátníka trošku neobvyklé.

Třpiť se mi do dlaní.
Och.

Hodně pěkné :)

Krásná myšlenka pro ty, kdo netrpí světelným smogem... :-)

Tvoje úvaha o vyprazdňování mě zaujala a nejen díky tomu, že jsem ji inspiroval/a. Souhlasím s tebou ve všem, snad až na ty delfíny. Ale myslím, že vyprazdňování slova „slušnost“ není způsobeno jen jeho zneužíváním, ale také tím, že přestává existovat to, co to slovo v minulosti označovalo. Slušnost původně představovala soubor pravidel upravujících vztahy mezi lidmi zastávajícími společenské role. Jenže v minulosti si ten soubor pravidel vystačil s rozdělením na „pravidla pro muže“ a „pravidla pro ženy“ a s vágním pojmem společenské významnosti. V dnešní společnosti je ale jen genderových identit kolem deseti a přidávají se k tomu různé duševní a tělesné abnormality, kompenzační pomůcky, subkultury, nezvyklé situace (např. telefonování či chatování po webu) a další specifika (alergie, veganství, bojkot palmového tuku apod.). V tak složité společnosti už jednoduchý soubor pravidel nemůže postihnout všechny vztahy mezi všemi možnými skupinami a jejich kombinacemi a slušnost taková, jaká byla před, řekněme, 150 lety už prostě není možná ani vhodná.

Pro tebe je třeba slušnost vyslechnout, co je nového od paní z vedlejšího vchodu, ale co kdyby vůbec nepotřebovala vyslechnout, co je nového, ale potřebovala by každý druhý den zalít květiny na parapetu, protože by pro ni bylo těžké k nim dosáhnout. Dělala bys to ze slušnosti také, když bys šla kolem?

Já jsem člověk, který se po duševní stránce od většiny v mnohém liší. Spoustu věcí, které ostatní potřebují, já nepotřebuji, ba mě otravují. A pak mám zase nezvyklé potřeby, které bych chtěl/a od druhých respektovat. Jenže snahy o slušnost, s jakými jsem se setkal/a, mi připomínaly víc bezohlednost než ohleduplnost a respekt − třeba potřást levákovi pravou rukou, dát vegetariánovi do zeleninové bagety šunku (protože většině by tam přece chutnala), snaha zavést bezvýznamný rozhovor s introvertem apod.

Jsem pro ohleduplnost, která ale vyžaduje se s druhým člověkem trochu sblížit, naslouchat mu a poznat, co ve skutečnosti potřebuje, co mu vadí a co by mu udělalo radost. To je ale něco, co nejde dělat mezi cizími lidmi, kteří se jen náhodou potkají.

Umouněnka: Jo, jo, pravdu máš Uvolněnko, léto v kostce à la Casa.

Tohle se mi opravdu hodně líbí. Spoustu krásných dojmů, napsaných jednoduše, ale silně. Třeba: Drž mě za ruku, ať mi z ní nevyletí kosti. A vůbec všechno, ani nemá cenu to vypisovat.

Silná báseň, vykoukla na mě z náhodných děl.

Smekám ,jde o originalitu,nejsi můj šálek kávy,spíš pořádný panák lomcovák.máš můj obdiv co se kvasu týče,jsi opravdová režná,doufám že někdy i trochu něžná.

Pro kmotrov
Někdy hledáme lásku a nevidíme:
Je schovaná v těch obyčejných věcech
Jako cejch

Před budoucností couvám
ze včerejšího dne se nevyzouvám
v minulosti se pořád hrabu
tuším že přivodím tím tělu zradu
na pravidlech já lpím
okovy sundat neumím.

Však objednal jsem políbení
které všechno ve mě změní
a má duše procitne k vykročení
už není to jen snění
mosty zpět žádají rozboření.

Tak dlouho jsem je budoval
srdce do nich zazdíval.

pro kmotrov:
Děkuju za odvahu. Jo. :)

Umouněnka: slnečnica: Orionka: Meluzina: človiček: Díky všem... ani jsem nečekala milé reakce. Prostě to jen tak vytrysklo...no a o tu knížku si to skoro říká. A je to můj sen odmalička. Tak jednou snad! :-)

Lasak: No, každý máme hranici někde jinde... pro mě je tohle ještě báseň... :) A jinak neštvi!!! :D

Originální styl

Potom nekritizujte jiné, kteří hledají i slova, aby něco vytvořili.