Pěkná a chytrá poezie...

Zamířil jsi do přírody.

puero: Guláš luxusní...
Dík.

Tím protestem mi připoměla Viktora Dyka. Na prví dojem působí, že sis moc nelámala hlavu s formou, ale takhe jí to sliší, tak proč ne.

Tohle je teda nálož, měl bys nám to víc kouskovat. Nejvíc se mi líbila první část Lásko, pak myslivec a závěr. I ta dětská je super. Určitě by šlo s těmi texty ještě pracovat a obrušovat je, ale zas by se možná ztratila ta syrovost, která člověka dostane. Taky mám cosi s rohovkou, dystrofie, ale zatím jsem jen ve stadiu obav, co přijde. Tak ať je brzo líp.

odmocnina myšlenky, to si musím někam uložit
ke slovům samotným – absurdita existence záchranných tlačítek s pokutovaným použitím; kdo rozhodne o tom, že došlo ke zneužití? často ne člověk, který v bolesti zmáčkl tlačítko a uvěřil jeho klamavé reklamě

Líbí

Psavec : máš pravdu a děkuji.

Dandy : tak jak si napsal, pravdivé a děkuji.

Psavec: děkuju!

Souhlas s kmotrovem.

Táta je vzor.

Tak by to mělo být, ale bohužel není.

Ano světlo naděje je zapotřebí.
Co vice si přát výce duší v probuzení.
Srdečnosti a úcty k vykonaným činů.
Pak nebude špatné vejít v dešti do kaluží.

Dandy: Věčnost na nádraží... Hm, někdo by ji tam třeba strávil rád a pro někoho by to bylo peklo .
Já poslední dobou cesty vlakem, a nakonec i autobusem, mám dost ráda. Ale věčnost bych raději trávila jinde.
Díky za zastavení.

Mlčeti Zlato : napsal si to krásně, děkuji-

Je kouzelné potkat tančící světýlko příslibu lepšího.

Homére my tady poctivě jedeme kecy o kecech a rozbory slov a vět a kktin, co kdo jak napsal a měl napsat a myslel a jestli sem čárku, nebo vyměnit rým a hromada bezduchých akademických debat vo hovně nám kvete, jak sněženky v Tatrách a pak přijedeš ty z básnické dovolené a jebneš sem takovou bombu života, že mám chuť si jít okamžitě otevřít i to zamrzlý okno. Mně se třetí rok po sobě hroutí plotýnka, někdy nemůžu ani sedět na hajzlu, jak mi to střílí do stehen. Prej si nechávám tíhu světa ležet na bedrech. Zibura má tinitus z toho jak poslouchá kecy věčně pasivních snílků a ty už se prostě na ten svět nemůžeš dívat. Není divu.
Fakt dobré mistře. Je to paradox, že kdo ve skutečnosti nežije, tak tu chce být tisíc let a psát nám o tom pseudointelektuální kecy na všech platformách, co jich internet má a kdo opravdu žije a umě o tom píše, si přeje to zabalit. Ještě s tím počkej, aspoň dokud máš světu co napsat.

Psavec: Miňko: kmotrov: Hanulka: Dandy: Dikes.

Ale umím si tě jako ženu v domácnosti představit. Oholíš se, svážeš si drdol, natáhneš leginy a alou ke sporáku,.... guláš snad zvládneš, ne?