Je hezké házet krychlí bez teček
a vypnout při tom chvíli mozeček
Tečky prstem, vytlačit do nahých těl,
v domečku, v teple - kdo by nechtěl?

Měj krásný zbytek víkendu. Miras

Možná máš v té pravé kapse díru,
a možná jsi ztratila už i tu tužku
V levé máš srdce a v lásku víru,
jednou se trefí, má dobrou mušku

Měj krásný zbytek víkendu. Miras

Nezříkej se nikdy svých krásných snů,
pozor - pak zřekneš se i sama sebe
Z kapsy vysypeš si slunce dalších dnů,
bez něhož, už kurva jenom srdce zebe

Měj krásný zbytek víkendu. Miras

Pěkná drobnost.

Deštivá a přece milá básnička

puero: lze pořídit i kachničku bez té díry, vím to, neboť takovou měl muj syn ...

A přesto je ráno moudřejší....

LadyLoba: Děkuji

Milé, krátké

puero: jop ...

Jinými slovy: Bůh ani Ježíš to nezpackali. To lidi.

No vidíš, máš konkrétní vůni, která ti připomene, že láska je silnější než rozum. Vůni - spouštěč IP Pavlovova reflexu ke konkrétní aktivitě.

První větu jsem si musel přečíst několikrát a pořád si nejsem jistý, jestli jsem ji pochopil. Je to gramaticky správně?

Nic moc.

Jak se tak doba posouvá mění se i témata pro literární fikci. Do pozadí zapadají ty přežvýkané a do popředí se dostávají nové. Jako tady. Supermarket. Zápletka, kulisa, postavy. A je z toho scénka, drama, opera, báseň. Konzumní téma pro konzumní společnost. Poznává to každý, kdo někdy nakupoval. A co tomu chybí? Vtip? Ne,... ten tam je. Chybí tomu poetika. Hloubka. Ale popravdě, sáhne dneska někdo po zboží s hloubkou? Vyžaduje to nepříjemnou interakci konzumenta a díla - - přemýšlení. Část kulturního publika se naučila vnímat hloubku a snaží se ji najít všude i v plytkých nesmyslech, protože si touží namluvit, že neztrácí čas věcmi, které tu hloubku nemají. a tak uměle vznikne dojem, že něco co hloubku nemá, ji má nějak skrytou. Čas běží a tutéž hloubku se už nezávisle dalším konzumentům nedaří najít samo od sebe a tak dílo zapadne, protože tu hloubku opravdu nemá. A u témat to může být podobné.

Mír je takové zprofanované slovo. Možná je na čase vymyslet něco důvěryhodnějšího.

Hustý ...

Jo ....

Psavec: tak...je nás více takových

Moc pěkné.

Napred ho chudaka přitloukli,na synbol utrpení ateť molibaji nohy i ti co si hrají na věřící.
Jeho život byk krátký měl vsobě modrost a pravdu,a ta se nenosi i teť.
Jen co unás bylo upáleno dívek a žen i Hus.
Mnozí padli v zapomění.

Pěkně popsaná emoce autorky, sebereflexe.