to ps je pěkny :)

je :)

Jsem rád když si v mých básních každý najde to, co on sám chce, ale pokud se ptáš po významu tak ti to můžu rozebrat po slokách, i když mám dojem, že se to nesluší.

Takže první je snad dostatečně výmluvná sama o sobě. Strach z budoucna a vědomí, že se všechno může neočekávaně změnit a nechat nás někde, kde rozhodně nechceme být (volně vyloženo)

Druhá sloka. Poloha, která je příhodná pro člověka, který je z něčeho nešťastný a přemítá co se stalo v jeho životě, že ho to dovedlo až na to místo, kde teď je. A jinak samozřejmě, že to člověku nepomůže, ale upřímně co většina lidí dělá, když se jim přihodí něco nepříjemného či lépe řečeno když se jim děje něco co je ničí? Nechají to být a jdou dál?

Mezihra snad vypovídá dost sama o sobě.

Poslední sloka dokresluje. Obraz oblohy a potom návrat zpět k jednotlivci by měl evokovat tíhu samoty umocněnou skutečností (uznávám - klišé) že člověk je vlastně oproti ostatnímu prakticky bezvýznamný. A slunečnice jsem si dal pro radost ;)

Snažím se do básní klást i víc vrstev, aby čtenář měl prostor pro svoji představivost. Pokud se mi nepodařilo tě upoutat, tak mě to mrzí a snad příště :)

Je to taková symbolická blbost.

Myslím, že se jedná o maníky se svými depresemi, které ztvárňuje ve svých
básnických obrazech. Nemýlím-li se, děláme to i my.

Nevím, co tímhle chtěl básník říci, proto básníci píšou nesrozumitelné volné
verše.

První sloku bych pochopil, ale souvislosti dalších dvou slok nikoliv.
U těch posledních dvou opravdu nevím, co tím chtěl básník říci
a co má společného komín fabriky se strachem, to nevím, snad
aby do něj nějakej horolezec nespad. Nechápu datum. Možná,
aby zahnal strach, vzpomíná kolíkátého je, ale pomůže mu to?
Nikoliv. Já se obrátím na břicho, zavřu oči a spím. Napiš něco
o stínech v obývacím pokoji, jak se v knihovně přes sebe prolínají,
jako v pracovně čaroděje, jen ti na stole chybí černá koule a lidská
lebka do pološera se telmící. A máš z ní strach.

Proč to píšeš sem, když to je k jiné básni? :) Lepší je dát avízo případně do pošty upozornit na dotaz ;) A jinak Marast (s velkým M) je jeden náš vzdáleně známý :)

k básni: Čistá jako křišťál.

Jak to vy dva myslíte s tím marastem?
Co by mě mělo polichotit? Ten výpotek, co jsem tu napsal?

Život je marast a marast je marast - bláto.

Jenomže báseň by měla mít nějakou úroveň. Navíc pokud používáš výrazy na nějaké úrovni jako třeba tady, tak se tam podle mě natolik hovorový jazyk prostě nehodí :) A kromě toho jsem filmů v originále viděl celkem dost a You is se objevuje zcela minimálně ne-li téměř vůbec.

Pozn.: výrazy jako ,, You is" nebo ,,Cuz" se běžně používají. Stačí se podívat na jakejkoliv film mluvenej v angličtině (pokud tomu rozumíte, kromě toho, že víte, že ,,you is" je zaručeně špatně) Příklad za všechny: Ali G in the House

Tak u tohohle jsem si i zaplakal... Pro ty, kdo to čtou - jsem majitelem oné čepice a srdce krásné dívky, o které je v básni zmínka. Díky

Já to vidím trochu jinak. Moc díky, Saly. Takový poděkování zahřeje u srdce

Ještě nepřišel tvůj čas,
tak zatím v klidu buď,
raděj se sama vzbuď.

Jednou uvidíš mne zas
Nejsem šťastným snem,
však už víš, že tu jsem.

Neobávej se, příjdu včas
jako chladná tmavá rtuť
až to bude nevyhnutelné.

Zůstaneš pak vzpomínkou,
kdysi žijící hodnou maminkou
bez trápení bolestném.

Občas něco skončí anebo vyhoří.
Zjeví se ti andělé anebo netvoři.

Je to těžký výběr v houfu chlapíků:
prima chlapci a divných ďáblíků.

Někdo to začne a druhý dokončí,
pak pomůže advokát či rozhodčí.

Máš nekonečné množství možností,
uznáš sama, kdo je tvojí předností.

Nikdy doma nenajdeš větší jistoty,
oba musíte znát svoje hodnoty.

Všechno ostatní je podřadné,
žít je většinou velice zábavné...

domysli.

Ty jsi textařka?

Souhlasím s derrry

první a druhá sloka se mi líbí. U třetí sloky kulhá rytmus (a na čaj mi nikdo nepostaví) a u čtvrté prosí- nepokosí mi taky nesedí. ale konec se poved:-)

Jak sám píšeš, je to laciné... vidím to stejně... bohužel :(

Souhlas s předešlými, začátek a konec dost dobrý..

máš se radovat a smát
když láska přišla až pod hrad ... :)