Ty již cítíš ve vzduchu deštivé blues
dříve než kapky smočily tvou tvář.
Foukni a mraky třeba zahnat zkus,
možná že chmury tvé jsou pěkný lhář...

Usměj se a vidíš: proměna jistá!
polibek dej, je růží čas
a otvírej srce své znovu a zas
dříve než naposled ozve se:
"Hasta la vista!"

chmury a hořkost přepadly básníka,
nad těžkým osudem právě si naříká,
snad rýmy vykouzlí úsměv Tvůj na tváři,
snad znova hvězdičky v očích Ti zazáří...

ostrov, ostrov, ostrov,..

Miro: Tak mi pošli několik slov ty.., můžeme to zkusit:-)

Ano, Ali, zcela náhodně.vybíral je kamarád po telefonu. Mezi jejich výběrem a mou inspirací byla časová prodleva cca 15minut...

Nelze jinak, než souhlasit s předchozím komentářem. Šlo o opravdu náhodně vybraná slova? Pokud ano, tak musím říci jediné: Umíš.

To jsou pěkné a povedené blbiny. Většinou se na zadaná slova složí mnohem větší nucenosti, ale tady obě mají nádech přirozeně vytvořeného díla. Druhá blbina se mi líbí více. Ale obě mají společné vlastně jedno. Ten konec. Hotová kritika mužského pokolení... sice ta slova tomu trochu nahrávají, ale stejně... nevěřím, že to je jen náhoda... :-D

Tak kdybych měl rozebrat báseň jako samotné dílo, tak bych vytkl ne příliš originální rýmy. Zvláště tedy krok-rok, cítím-chytím a další. milování-dlaní není dvakrát rytmické... ale i přesto se mi to líbí. Jen si tak říkám, jestli bys opravdu počkala třeba celý rok, než ten nesmělý udělá první krok, na který tak čekáš. Popravdě, já moc takových holek neznám a šťastný ten nesmělý, že potkal zrovna tebe. Ale stejně. Znám to víceméně zvlastní zkušenosti. Nesmělost je v podstatě jen strach spojený s nejistotou. A když budeš jen čekat, tak se taky nemusíš dočkat. Trochu mu pomoz. Povzbuď ho a uvidíš. Tichá voda břehy mele... ;-)...

Zajímavá myšlenka s tím turem, ale vzhledem k tomu, že slovo Tur označuje to co označuje snad jen v češtině, pak asi nemůžeme hledat spojitost ve smyslu vzniku celého lidstva. Ale možná není náhoda, že v mnoha státech je ve vedení řada volů, co vedou jen tupé bučící stádo krav. Ale to je zase z jiného pohledu. Každopádě dík za zastavení a za komentář... =)

Hej hej :D :) Dík :-*

že už nikdy co?

Skvělý fejetonek, vlastně naráží na to co už léta pozoruju já při svém laickém výzkumu života krávy. Kráva stojící stabilně na louce na mě působí stejným způsobem, akorát si uvědomuju, že rezignovala na štěstí kolem sebe. Pod košatým stromem sní o nakupování XXL oblečení v obchoďáku a o zběsilé jízdě v nikým neřízeném metru. Možná mají styky s vesmírem! Třeba ten fialový alpský druh není jen výplodem chorého rakouského mozku, ale archetyp kravího božstva. Třeba se lidé vyvinuli z pratura. Taky ten tur jako tajemný kořen mnohých lidských kulTURních výmyslůjako architekTURa, nebo literaTURa mají své hlubší opodstatnění. Jsem fejetonem nadšen. A chci další!! Chci víc kravských fejetonů!!

Autor komentáře je bejk.

Jedná se o starší věc. Na literu už je hodně dlouho a teď ji přidávám i sem. Vlastně je to jedinný fejeton, který jsem kdy napsal...

Něžně zurčí malý pramínek... až se z něj stane široký proud.....

pffffffffffffffffffffffffff

ty seš taky lék. Super báseň.

hezká hovniválová, a mě něco k tomu napadlo ;)

Marihuana
-------------
hovnivál malý
v kostky hraje s bedrunkou
o stéblo trávy

Mno já vím. Snažil jsem se jít podle pár principů, které tu už natiňoval, tuším, zvrhlík a podle trochu té teorie, co jsem si přečetl :) Jinak děkuju za pochvalu! :)

brilantně zvládnuto, čistě přírodní a haiku a přece z rodných luh a hájů českých! Ale bacha! Haiku není žádná sranda. Haiku je věda a složitá věda a ne každý ji ovládá.

jak jsem to četl objevilo se mi v (ačkoliv nemám představivost, že) mysli obrázek toho chlapa z české sody, jak s úsměvem snímá z hlavy čapku a vdechuje ryzí vzduch při pohledu na jihočeské stráně, kde svítá kus skleněné flašky, před tím, než ho na vrcholu blaha sejme blesk z čistého nebe. Jinak ale jsem pro poezii tohoto druhu, protože nic neřeší.
..a taky ...hurá hurá já jsem myší královna!...taky tak nějak navozuje klid po prr práci že? Pracoval jsi? Oral jsi oral? Oral ale málo, muž má touhu rozsévače, jak píše Fráňa a ty necháváš v poslední větě vše růst. Za jakým účelem ptám se? A co ten šťastný plevel v záhonu? I ten má právo ne-li nárok hledat kolem sebe onu vykvétající lásku ne? Pfff. Je mi zima.