Aj ja som mal s použitím interpunkcie v básňach zo začiatku trochu problém. Robil som to tak, že som najprv napísal text bez interpunkcie a potom som ju doplnil tak, aby vyzdvihla dôležité myšlienky, oddelila ich od seba.
Napríklad takto:

Svou pravdu měj
a za ní si stůj.
Však ostatní nech taktéž,
dýchat z plných plic.

Tiež mi pomáha, keď si báseň po sebe prečítam nahlas. Keď hovoríme, tak intuitívne intonujeme, zvyšujeme a znižujeme hlas tam, kde to má byť. V písanom prejave a v básňach je to o niečo ťažšie :)

interpunkce v jakém smyslu?
docela totiž bojuju s jejím použitím, někdy ji tam cítím, ale mám pak pocit, že to příliš jasně frázuje a rozsekává
a někdy, jako třeba tady, ji naopak vůbec nejsem schopna použít, protože to prostě tak nějak vyletí ven naprosto nespoutaně....

Páči sa mi to. Veľmi. Jediná drobnosť, ktorá mi trochu vadí je interpunkcia. Veľké písmená, bodky (tečky), čiarky. Čítalo by sa to lepšie :) Tak ako tak za 100.

Docela dobré. Já tam závěr vidím, ale to co mi chybý je interpunkce. Myšlenka jako od psance :)

a já doufám, že půjde. Jsou to takový dva moje vnitřní hlasy, z nichž aspoň jeden má kapku rozumu...:)

Doufám, že šla.!

krásná! a bolí

děkuju moc =) ale něják nechápu "od té myšlenky co nebyla věrná!"...asi se tvé tušení nesplní, ale díky =)

pěkná myšlenka, ale postrádám nějáké poetické výrazy a takzvanou tečku, závěr =) ale něco do sebe to má

Prirovnania dobré, verše tiež a plus máš aj za to, že to neni ani zbytočne dlhé ani krátke. Nemám rád, keď to ľudia zbytočne naťahujú, dávajú do básne kilometrové medzery a pod. Akurát keby si sa ešte vyhral s tým, že by to malo aj stabilný rytmus a bolo by to super.

Nemám slov, je to dokonalý..

to nejlepší z nás dostávají ty bestyje, říkáme jim zklamání... Ale jinak jim docela děkuju.. Realita je prostě tvrdší, než jsme si kolikrát byli ochotni připustit... Nějak mám pocit, že to je poslední dobou dost Divočina.. bravo Kámo!

Drsně kreativní realita.. dobrý...

je pekna. vazne je.
*

krasna... stastna?
moc pekna.
*

Překrásné...

Nějak mi nesedla, nevím čím, asi dnes nejsem naladěná na tenhle typ básní.

Dávám stovku, přestože zezačátku se mi to moc nelíbilo a některý obraty mi přijdou dost kýčovitý. Ale protože každá věříme, že to potrvá věčně a zapomínáme si vychutnávat každej okamžik, dávám ti plnej počet. Psalas to totiž za mě, za každou holku, která si tímhle prošla.

P.S. Zajímalo by mě, s kým se baví, s Osudem?:)

V metaforách se ztratil smysl básně... Zachránil to konec, který se mi strašně moc líbí.

Tohle je jednoduše... awesome. Neuvěřitelný. Četla jsem jí už třikrát a pořád tam nacházim nový a nový fantastický obraty. Skvělý.
(Tak jsem se začetla, že jsem si těch pár překlepů všimla až napotřetí, a to se mi fakt moc často nestává.)