Překvapuje mne ten jazyk. Kontrastuje pozoruhodně s tvým věkem. Aspoň nevymizí všeliké archaismy, a libozvučné novotvary. Neb kupříkladu struny pnuté - to uchu mému lahodí, ty hračičko.
Ale myslím, že by se to dalo ještě trochu učesat.

docela sranda!

Žasnu! A ještě něco.....dál žasnu! Dokázal jsi to! Sdílím s Holou Rukou - vytisknu si to.

Smekám! Brilantní dílo, které mi už po chvilce opravdu připomnělo Erbena. Bavil jsem se dobře a líbí se mi i ten jazyk.Díky!

Interpol na tebe! In engish WHAT? A česky? Nula! Kdes byla, když se rozum rozdával? Tak kde jsi byla? Na pííívu s fajfkou? To, že jsi bloud. Proto ten příkrý soud!

Tak teď vážně. Myslím, že jsem to pochopil. Že tvůj byteček bude prostě TVŮJ a ne unifikovaný, vnucený. Všiml jsem si, že podobně vznikajíi zahrady. Lidé si často prostě koupí "projekt". Zaplatí, odjedou na dovolenou, a ejhle - po návratu je u domu zahrada. Taková..... "jejich" hotová zahrada. :-)

s těmi prvními řádky jsem to taky řešil. původně byl každý jiný a jen jsem nahradil "má sílu" právě třeba slovem "dokáže" atd. nakonec jsem se rozhodl, že to dám všude stejně...těžko říct, jestli to tak je ok...

Připomíná mi to takovou moc pěknou úvahu v Citadele A. S. Exsupéryho, kde píše ve smyslu: ....chci narážet na tvé tvrdé jádro, příteli....

Vůbec nevím, jestli jsem to pochopil. Já bych měl sám pro sebe jedno vysvětlení pro to, co Lukiovi moc nesedí. Připomíná mi to ty situace ,děje, které někdy trvají i roky. V jedné písni se zpívá: "vlož mezi nás, co je v nás zlé, a já přesto....." A to jsou ty velké a silné příběhy, často i velmi dramatické, které známe z některých starých dobrých pohádek.

Mně se to líbí, ale nejsem si jist, jestli to opakování Slovo z toho ndělá jakoby.....něco ......jakoby něco velmi , velmi dramatického. Jakoby to tím získávalo více patosu, než je třeba. Já bych ty 1.řádky viděl takto:
slovo má sílu, má sílu, má sílu, dokáže. Ale jistý si nejsem. Možná.

...výborný závěr.

:-D dobré to je

Děkuju za komentář, je to spíš o obsahu a povedené to rozhodně není.. každopádně pro mě je v tom hodně pocitů. Sama jsem nevěděla, kam to zařadit :). Chybu opravím.

Mně se to líbí :D Zdarec.

Neznám tu knížku, přečetla jsem si jen obsah a nějaké úryvky. Nicméně týrání dětí je strašlivý zločin, a šílené na něm je, že není ojedinělý, ale naopak těchto případů je velmi mnoho po celém světě. Navíc šílené na té knížce je, že se to Daveovi Pelzerovi skutečně v dětství dělo. Z lidí které tohle můžou dělat je mi vážně zle.

Líbí se mi to upřímné a jemné vyjádření situace. I ta hravě vytvořená bytost, které jakoby s jistým uzarděním i nadhledem předáváš odpovědnost, abys mohla mít nerušenou radost. A moc se mi líbí obrat:Nakapou mi Tě na sítnici.

Delete? To bys právě teď neměl! Raději vrať tu černou pastelku (mimochodem-to je moc pěkný obrat, který přesně vystihuje tu atmosféru. Jako když se tiše vypustí modravý kroužek dýmu).

...rozhodně to má svý kouzlo. Ten text i to o čem je ;)

...možná by to i bez toho dýchání mělo své kouzlo....ale můry a sklovina je vážně perfektní obraz. Líbí se mi to, má to nápad i atmosféru.

Já nevím, povídku to moc nepřipomíná a z básně to má zas jen pár klišé rýmů. A u podniknou asi chybí T.... Neumím to moc posoudit.

...taky mi ta jediná pravidelnost v těch s e nějak něsedí....ale má to náboj.