Melisa ale neříká, že skočí se skály dolů. Právě proto, že se nechce vzdát. Říká možná, že se postaví na její okraj a skočí, pokud dole bude dostatečně hluboká voda a, pokud možno, bez žraloků. A jen v případě, že nebude mít už jinou možnost. Nemám důvod jí to nevěřit. A i kdyby v takové mezní situaci tu odvahu skočit nakonec neměla nebo kdyby v rozhodující chvíli nemohla na okraj té skály dojít pro náhlou závrať, co na tom?
Přesto jí mohu věřit, že právě ve chvíli, kdy to psala, tu odvahu měla. Ten vnitřní životní pocit. Tu zdravou sebedůvěru a víru v sebe.
Básník může vysvětlovat, proč má odvahu skočit, ale mně její vysvětlení úplně stačí. Prostě nechce být pasivním otloukánkem. Odvaha může být podložena odvahou samou. Nemusí být podložena už ničím jiným. Žádným zoufalým motivem. Třeba jen vůlí žít důstojný život, k čemuž je někdy odvaha nezbytným předpokladem. Pokud nevěříš této básni, nemusí to být tím, že je nepravdivá. Může to být tím, že prostě nevěříš tomu vyjádřenému pocitu autorky. A ten může být stoprocentně pravdivý. Dokonce i v případě, že by to byl jen poryv sebedůvěry a sebejistoty. Když hudební skladatel napíše během jedné noci geniální muziku a drudý den není schopen napsat ani slaboduchou odrhovačku, neztratí ten noční opus nic ze své krásy.

K vyjádření vnitřního pocitu není nezbytné ten pocit vysvětlit hlubokou psychoanalýzou. Sebedůvěra a sebejistota pramení z vnitřních zdrojů. Z genetické výbavy a šťastných shod okolností, které ji nezničily.

Tento týden jsem se nudila ve škole na odpoledce při informatice a místo toho, abych dělala nějaký práce, tak jsem šla na psance a našla tuto sérii příběhů. Úpřímně, moc jsem se do toho začetla a nemůžu se dočkat na další díl :)

čistá vášeň...spalující:)

skvěle s..y/u..rová
červené je nejlepší

Zajímavé přemýšlivé dílko...až možná úplně nevím, jakým směrem to pochopit.
Zaujala mě anotace, nějak podobně mi to dnes došlo - s deštníkem nad hlavou a otrávenýma lidma za zadkem :-).

Jen se nabízí ta otázka "Proč?". Věřím v upřímnost básníka a že nemluví planě. Ale víra musí být něčím podložena, jinak není pravdivá. A víra v (upřímnost) básníka může být podložena jen básníkem samým. Pokud tedy básník tvrdí, že se postaví na okraj skály a skočí dolů, musí mi říci proč. Nebo to udělat. Ani jedno se u této básně nevyskytuje.
Nevěřím této básni. Je nepravdivá.

ta je překrásná

tak tahle u mě zatím vede ;)

bavíš mě

další skvělá metonymie...je to citlivý, něžný..přesně takový, jaký to má bejt =)

výstižný.. ;)

Leslie: dík za všechny komentáře, potěšily..teď jdu očíhnout, co píšeš ty, už se těším =) a možná bych taky mohla "povstat" a zas sem začít chodit =)

skvěle

Ach.. ♥
Krásná..

Melisa: děkuju moooooc...:-) dál se uvidí...teď nějak vůbec neni čas, jak je škola...ale pokusím se co nejdřív...:-)

Nádhera. Tak lehce plynoucí a pestré obrazy. Opravdu moc se mi ta báseň líbí.

zase hltám každý slovo! =) a jak to bude dál??? =) těším se =)

hezký styl psaní.

jo, líbí se mi
...

hm..teeeda.