I mně přijde malinko nepochopitelná, nicméně báseň může každý chápat dle svého rozpoložení. A tedy, líbí se mi.

Krásné, fakt povedené.... Nejhorší je bát se žít!

Yana: jak krásné je žít! strach patří k životu (byť jen v okamžiku)

Moc povedená, i ta forma, kterou je psaná. Vyvolává snění.

Jo, krásné mládí..., hi,hi :))

Hm, jak těžké je žít

taron: Yana: No - zas to není tak hrozný, žiju celkem normálně, akorát víkendy většinou nestojí za nic :-) chtěl jsem spíš tak nějak vyjádřit, že život s muzikantem nemusí být úplně jednoduchej a někdy je vlastně plnej samoty a čekání...

Tak ať vám to klape, hezké vyznání

Cítím z ní takovou unavenou náladu, smutnou a touhu už být doma a spát a žít normálně.., hi,hi .Otázka, co je to normálně?

:) Inu až na vulgární místo - které se tam nehodí -se mim to líbí - je z toho cítit ta paliva bolest a já mám rád kdyz je v basnich cit

Bohužel, třeba by bylo žití krásnější a jednodušší.

Ne, tohle mě vždy odzbrojí. Nechci nevkusně psát, ale vidim ho, toho muzikanta, kterému leckdo závidí, vidí jen ten úžasný život na jevišti, v záři reflektorů, obklopeného spoustou zábavných lidí. Závidí ten zdánlivě jednoduchý, nestereotypní život. Ale za tím vším se skrývá člověk se svými pocity samoty a rozervanosti, člověk s hlubokými emocemi. Třeba píšu blbosti, ale tak to vidím. Jo často máš ve svých dílech nějakou vůni.

Zajimavé a trpce pravdive :)

Yana: Bohužel málo z nás si to uvědomí už během života...

Jo, jsou tam momenty, který za to určitě stojí. kéž by jsme celý život žili tak, abychom v závěru nemuseli zpytovat svědomí.

Fabulos: Díky, budu se snažit u toho vtipu zůstat, možná zůstanu i u toho smyslu ale nevím nevím. :D

taron: Oki, budu na to myslet, díky za povzbuzení.

Melisa: O díky O:-)

milancholik: milancholiku! budu na to pamatovat!:)) a děkuju

slnečnica: :D ne, nevydala, ale lichotí mi, že se ptáš:)) vidět některé věci na papíře je někdy mnohem silnější zážitek než si číst online...