Naprostá pravda...naše budoucnost je nejasná i za života i po něm..kde jsou vzpomínky na další předky? Ve vyprávění babiček a dědečků, v dopisech, denících ..Já osobně si deníky píšu už od mala,jejich obsahy,podoby i design se mění,ale..kdykoli otevřu náhodnou stranu,jakobych se probrala do onoho dne,kdy to bylo psáno..nezáleží na veku-toto je kronika života :0) a k dopisum -i přes komunikaci skrze facebook a sms,která převažuje, jsme si je s přítelem začali psát...bude to jednou krásná památka..doporučuju :0)

Jinak děkuji za komenty ;)

Devils_PIMP: Kdyby mělo být vše dokonalé, jakému ideálu by jsme se pak chtěli přibližovati, co by nám bylo hnacím motorem? :)
Opět ti musím poděkovat, posledních pár dní je pro mne hnacím motorem Tvá maličkost

Devils_PIMP: "Svět je prázdný papír, do kterého si kreslíme svoji realitu a je jen na nás, pokud nám někdo přičmárá cokoli zlého, jednoduše jsme půjčili tužku nesprávným lidem." To je můj oblíbený.
Děkuji, budu koukat vzhůru ke hvězdám :)

Ne všechno je tip ťop ale ma to melodii a kupříkladu hned prvni verš je ala the best!

dobre vystizeny problem "nedelnich" ci "formalnich" krestanu..

A opět můj citát: "Smyslem života je existence těch, které milujeme a těch, kterými jsme milováni" (moje autorská maličkost) ;) hlavu vzhůru

jep tohle by slo :)

co je dobre - melodie a rytmika mi celkem sedi
co je spatne - je toho prilis moc - ale ja mam co povidat
celkove je to vlastne dobre dilko

Yana: Vám je smutno, já plakal. :) ... To určitě není nápad k zahození, na vlastní kůži vím, že jediné "mám tě rád" zachraňuje životy. Děkuji.

Ó, je mi moc smutno. Všem na kterých mi záleží jdu říct jak je miluji a že jsou jedineční. Popsal si to tak autenticky.

to chce "vrbu poslechovku" nebo "vrbu mlaticku" - prosim nme pouzivat jako tu prvni variantu ;)

Tak máš špatnou tabletu, nemáš se cítit euforicky. Nemáš jen pociťovat úzkost. Buď však ráda že něco užíváš. Nemoc duše jde ruku v ruce s nemocí těla. Není to asi jednoduché žít s tím že bez tablety to nejde.

DP je v sedmem pele ... ;)

Puero ti tady tiše tleská ve svém maniodepresivním megalomanském koutku. Někteří se z euforie už neproberou. Přinesou si ji domů a nakazí ostatní.
Docela nedávno jsem byl s přáteli v Brně (zase to město, pomalu si zvykám) v zemské galerii a nahoře v patře ve stálé expozici to začalo středověkými ikonami. Nu, umím ocenit umění, i když není zrovna mým šálkem kávy, ale docela jsem se s kamarády pobavil nad jednou věcí: vlastně teorií - na starých obrazech mají živí světci kolem hlavy aureolu - svatozář - ale popravení mučedníci, v momentě, kdy jim hlavu usekli (nebo je jiným důmyslným způsobem zbavili života), přestali ,,svítit". Zkrátka svatozář se na mrtvolu nevztahovala. Ani v jednom jediném případě. Šmik a jako když ho vypnete.

Vzpomněl jsem si na to až teď v souvislosti s tou euforí a lepším světem ve tvém díle. Svítíme i v euforii? Co myslíš? Nebo se vypínáme sami?

Cvokhauz: Máš naprostou pravdu!

taron: ano, ale všeho moc škodí. I veselí-a zvlášť, když není pravé.

Dlouhodobá úzkost ale není dobrá....:))

Myslím si, že to chápu. Znám ten pocit.

Krásná...

DP: Děkuji :))
taron: Na přání pekelných stoupenců jsem zkusila něco jinýho než lásku a ty se mi tu hned bouříš :D :) Ne.. chápu to :))