Hm...na druhou stranu i sestry jsou jenom lidi..přijdou domů a tam mají rodinu, manžela....v práci jim umírají pacienti a oni se z toho všeho nesmí zbláznit...hm...škoda, že v nemocnicích nejsou řádové sestry...možná by s umírajícími trávily více času a nenechaly by ho v poslední hodince samotného...jako to udělaly mému otci....nikoho nezavolaly...ani mu nepomohly....přišla tam zrovna moje teta jeho sestra a udělala jim tam pořádnej šrumec..., aby něco dělaly...tak se teda o něco pokusily, ale ji zatlačily do výtahu...aby se zklidnila....jak jsem jí byla vděčná za to ,že ona byla s mým otcem v poslední hodince....že aspoň ona mu to umírání ulehčila.....a ona ? Zemřela 4 měsíce po jeho smrti.......u toho jsem zase byla já....:)
Smrt není zlá...nejhorší je umírání..........

Hm...hm....myslela jsem si , že děláš ve zdravotnictví...ale co ? To se dovím na srazu..no vono je to strašně těžké z obou stran....já pobývala často v nemocnici s otcem...se sebou a tak a vím , jak to tam chodí...nejlepší je být zdravý.....nuž, stane-li se, že onemocním...pak je fajn mít kliku a dostat výborného lékaře, který opravdu zachrání a taky dobré sestřičky...., které utřou slzu v očích..:)
Nejlepší to bylo v Rýmařově...už nemocnici zrušili..ale tam to bylo jako doma...sestry ochotný, hodný a chovaly se k nám , jako by nás znaly snad sto let... chodily za námi na pokec a vykládaly si humorné i nehumorné příběhy...normálně jako doma...fakt a jak se tam lidem dobře uzdravovalo !! Já byla do týdne doma po těžké operaci a do dvou týdnů jsem se nechala uschopnit...i když , kdyby se mi něco stalo, tak by asi lékař měl hodně velký průser....ale vše dobře dopadlo a já ráda na tuto nemocnici vzpomínám ...:)

taron: Děkuji mockrát, zvlášť Tobě Taron :-)

Zase o lásce....dnes jsou všichni zamilovaní !!! To je fajn !
Mystický zážitek lásky? Hm....to je mystika veliká ....:)

Nádhera...dnes stojí za to číst Psance...fakt krásný příběh...:)

Jééééé, to je nádhera...a pravda...své děti jsem v noci, když byly ještě kojenci nosívala po bytě, když nechtěly spát a oni na mě zíraly velikýma očima a já jim říkávala....snad stokrát..." v tvých očích vidím celý svět "...a měly ho tam...oni byly celý můj svět...veliký a široký a krásný....:))

Nevím... zlobíš se a proto mi to asi občas drhne-nicméně myšlenka je jasná, srozumitelná...

Výborný fejeton...nevím , co bych zkritizovala ....snad jen...měl sis rýpnout ještě víc...:))

Haiku - viz Eliška Vobrubová s jednou výjimkou: 5-7-5 slabik je obvyklá, nejčastější stopáž haiku, nikde však není jaksi »uzákoněna«. Mléčné haiku skutečně není haiku, nemá další atributy: eufonii, aliteraci a hlavně zenový přesah, který je druhou nezbytnou podmínkou existence haiku (první je přírodní námět, nejlépe jemně humorný). Ve světle toho je reakce autorky velmi arogantní... Eliška má 90% pravdu...

Yana: Děkuju, je pravdivý :-)

A já čumim jak bacil do lékárny, ale v čechách, protože léky jsou drahý a bacil si může mnout ruce, jestli nějaký má. Skvělý a nápaditý. EU ta nám dává.

To by si určitě chtěla přečíst každá maminka. Třeba jen v očích svého dítěte. Krásné vyznání.

Krásný "příběh" a napsaný moc hezky

D_P: Nechápu tě? Promiň..

Jo, kamikaze měli smutný osud...
Zajímavé-líbilo se mi.

Vzpomínky ti nikdo nevezme a tvé vzpomínky jsou výzvou, někomu udělat stejně krásný domov. Je hezká ta báseň a tvůj domov je určitě také hezký. Pro mě jsou domov hlavně lidé.

Leslie: tvé úpravy se mi líbili ... tak jsem je tam šoupla ... děkuji

D_P: Pěkně řečeno, to slyším poprvé. A díky. O:-)

Cvokhauz: To jsem rád. S úsměvem jde vše lépe.

Ja civim jak cifernik z orloje - mazec a skvele popsano