Moc pěkná, povedla se ti, nemám námitek :)

Takový pohled na věc je správný. Přehlídnout to špatné a vyzvednout to dobré. Ale když si tohle heslo nic než národ převedu do reality a vybaví se mi pravicový extremismus, uvědomím si, že rodina není národ. V rodině upřednostňování jedince nevadí. Ale v národě? Nevede to k odlišování jedněch od druhých? Těch lepších od těch horších?

Yana: taron: děkuji vám děvčata :)

..musí být zle, by mohlo být lépe,
jak píše taron, krása je na celém světě..
rozhlédni se, vyjdi ze sebe všemu vstříc,
vzduchem, ránami se nedus, dychej z plných plic!..
Rozumím trápení, má duše občas hodně bolí,
ale ani já ani ty nejsme ti,
co se snadno zkolí ! :)

Bez N - bez názvu :)

Yana: Trpím jak pes já trpím jak raněný zvíře...
štěstí nechytá se.. přežívám jen kvůli víře...
Budoucnost..doba co drží mě nad vodou...
Chyba není jen v ní...chyba je v nás obou...
Bolí to.. cítím t..o já jentak to nevzdám..
být takovej srab...Tak radši se neznám...

Začátek a konec moc líbí se mi.
Věř nám i ty najdeš svůj ráj na zemi.
Žij a vytrp si své žití.
I na tebe tu čeká šťastné krásné bytí.

Líbí.

lidus: Máš pravdu, je to přehnané, chtěla jsem, aby byla babička Evelína tak trochu jako z filmu pro pamětníky, taková ta dáma typu Zity Kabátové :-) Ale asi to přece jen změním. Díky za přečtení i komentář, potěšilo :-)

:-)

Maky ta se ti strašně povedla. A ta pravda v ní obsažená! No,moc pěkná básnička.

Jo, vzpomínám na svou poslední lavici a přesně...takovej...spací...pocit...zívám a ...spím.Pěkný.

Makyna: Melancholik nebo cholerik..to je celkem jedno..když tobě bude líp...
o životě píšu verše který píšu rád..
ja nebrečím..nad tím vším snažím se jenom smát...
a svojí smrti přestal sem se dávno bát...
Tak mě proto jen tak něco...jentak něco nezničí...
Nejsem jako salám šunka v obyčejným sendviči... :)

taron: Děkuji za nabídku ja děkuji za pomoct..
ale na tohle jsem jenom sám a tohleto...to bolí mě moc...
Jenže jsem člověkem co složit se nenechá..
se smrtí citovou prozatím nespěchá...
Cením si života já cením si chvil...
Kdy člověk cizí..když mě ublížil..
Tak pozvedám hlavu já zvedám ji výš..
snažím se prožít o čem ty sníš...

V té krajině je sucho,
zastav se na chvíli.
Sucho jen a větry kvílí.
Tak začíná jedna moje básnička v které jsem popisovala asi podobné pocity jaké cítím tady, moc se mi to líbí.

Může to být aktuální poetická meteorologická zpráva, ale spíš tam je cosi mezi řádky a je to moc pěkně napsaný.

Toliko inspirace..měl jsi nám rovnou napsat, že je to bitva o Anglii , hi,hi.....

No kritiku ? No to tvoje vysvětlení mi stačilo..už nemám co kritizovat..vše jsem pochopila :)

Z nouze zrození ? Vyjdi na déšť....., jen tak..rozhlédni se jen tak po přírodě...tam je skutečný život..lidský život by mě taky už dávno neudržel při životě...

Nevzdávej se...bojuj...já taky bojuji..všichni bojujem..chceš- li teď mám docela dost sil...můžu ti pomoci tě chvíli podpírat :)

taron: myslím že jak napsala v básni "je k zaploacení, ale neplatí se penězi, ale důležitějšími věcmi"... báseň pěkná :)

Achich , ach ..krásná...fakt...po něčem toužíme, ale nakonec je nám to naservírované jinak , než jsme očekávali...:)

Asi máš v anotaci kus pravdy :)
Líbí .