LadyLoba: no někdy potřebuju poradit s gramatikou, ale že bych nechal za sebe tahat rýmy automat..? to mi přijde o ničem :)

Hudba dohrála a já četla znova, každé slovo jsem vnímala a na konci a ze závěru mam husí kůži. Dík za tohle dílo. Už dlouho jsem na Vietnam nemyslela.

Nevím proč, ale smutné básně jsou skoro vždy krásné, příkladem jsou ty tvoje :)

Krásná...

Střídání nálad u obou?I takovou podobu má láska...myslím si.Také se mi líbí.

Jo, osobností jsme každý bez rozdílu...s myšlenkou v básni se ztotožňuji :)

Jaké jméno ? No přece láska a život...tak jak napsala Yana :))

Jo...líbí se mi i ta nahrávka, pěkný :)

Asi taky žiji v pohádce....Hm..láska na první pohled ? Existuje, samozřejmě, ale já si svého prince dost dlouho a dobře vybírala...hm...a nezklamal....je potřeba se dívat právě ne těmi růžovými brýlemi...vono to pak bolí, když si je náhodou, nebo nuceně musíš sundat....
Ano, jsou takové vztahy, jak popisuješ...já si však myslím , že každý by si měl s tím druhým začít v okamžiku, kdy si je vědom , že si nic nenalhává a kdy si upřímně myslí , že to s tím druhým myslí vážně...jenže takových to případů je v naší společnosti moc málo.

Je moc hezká, hravá...moc se mi líbí :)

Yana: ...prosím tě :-) Dík!

Dobře si popsala ten pocit

jo jo pravdivý text, palec navrch :)

Moc se mi líbí text, trocha nostalgie. A ten ragtimový styl je pěkný. Mám ráda když sem někdo vloží takové dílko. Moc jich tu není.

Yana: máš pravdu, nejspíš uvnitř jsem,
v obrazu lásky, malbou životem..
upustit pastelky,
poruším slib,
všem jež maluji,
že bude líp :)

Dej mu jméno život, nebo jméno láska.
Ať ten krásný obraz naše smysly laská.
Vyvolává ve mně milé pocity.
Ten tvůj rám a v něm. V něm jsi vlastně ty.

Čtu jí poněkolikáté. Pro mě je to vyjádření lásky k životu. Chci žít, se vším všudy. Chci si užívat, se vším všudy. Ujíždí mi vlak, nechci si jen hrát, raději se oddělat.

Hra na kocoura a na myš ? Líbí :)

Chceš názory na nevěru. Mimochodem tvoje dílko je opět zajímavý. Tvý myšlenkový pochody mě baví a k té nevěře. Dodnes nemám jasno ani já ve svém věku. Nevím, jestli to souvisí s morální disciplínou. Jsou prostě lidi který nevěrný jsou a budou, a lidi který by prostě nikdy nebyli. 1.Ti co jsou a budou samozřejmě ubližujou i sami sobě. Jejich nevěra nesouvisí s tím že nemilují. Oni milují, ale žijou takovým životem, že té nevěře nedovedou nepodlehnout. Většinou jsou to životní dobrodruzi. Prostě jsou divocí, nezkrotní a nedovedou krotit ani sami sebe, kolikrát si nadávají, bojují sami se sebou. 2.Pak jsou hazlové kteří jsou nevěrní jen proto že si tím něco dokazují. Ty předem odsuzuju. No a pak je ta skupina, kterou já pochopit nedovedu a to jsou ti kteří by nikdy nevěrní nebyli. A ty zase dělim na dva typy. 1.Ti, kteří jsou tou nejšťastnější skupinou mezi všemi. Jsou čistí, věrní, zamilovaní, vyrovnaní. Těm skoro závidim a nejvíc je obdivuju a věřim jim. No a pak ti,2. kteří jsou jen nešťastní srabové. Na nevěru myslí, ale nikdy by se k ní neodvážili. Ti jsou nejvíc ze všech skupin nešťastní. Tak moc jsem ti nemohla. Já závidím první skupině mezi věrnými, ale nejvíc chápu první skupinu mezi nevěrnými.

utopie - ruka ruku myje ;-)

a rymy.cz nabízí hafo rýmů
líbí se mi námatkou tyto:
génie
zombie
cereálie
parodie
mánie
mumie
bestie
lilie
magie
atd...


jo - léky jsou fajn ... a lepší je léky nepotřebovat