Je to děsivý až děsný a není to pravda,život není takový,co si z něho uděláš, takový ho i máš, nedělej si život peklem,necit nenávist a touhu ukázat světu,že se chceš pomstít,přitom stačí myslet na jiné daleko hezčí a podstatné věci,nejsi špatný básník,ale většinou tě plní jen ty špatné vzpomínky.Pokud je tvá víra tvoje srdce,potom je to jen na tobě,nechat se dostat až tam,kde ti nikdo nepomůže,do nějakého vlastního světa,který by nejradši zevšeho pověsil boha,ale to nemůžeš,to je zase víra těch ostatních.nejsi takový,tohle nejsou tvá slova,drž se sám sebe,ne toho,co ti někdo nakukal do hlavy,si chytřejší,a proto na takové věci musíš přijít sám,zlo a nebo dobro?

Tleskám...výborný kousek

Vtipné...a je vidět,že kdybych tě prosila o jitrnici asi dopadnu jako kamarád Petr z Bezdružic :)

Adéla: děkuji ti :0) také patříš do koloběhu nejistot..bohužel všichni..

Hluboké, krásné...

taron: ..nemám ani tak nejistotu ve vztahu (je silný a vytrvalý), nýbrž v době, systému, vládě a osudu na který ta fakta mají neskutečný dopad..mám strach, protože jsou všude nejistoty..jak si dva mladí lidé můžou vzít hypotéku na byt/dům, když není jistá ani práce, ani (v mém případě) brzská samostatnost (pomáhám rodině)..polohu- li sobě, pak se vzdám pomocí další a to pro nejistoty..kvůli téhle době, politické situaci, zdražování, zadluženosti, škrtům a minimálním mzdám...

taron: Není nic těžšího, než být jako klaun a podstatně lehčí je dát prostor citům. Tedy alespoň dle mého skromného názoru to nemáme těžké, spíše v sobě máme zažitou dlouhodobou a vícegenerační zbabělost cítit vlastní city. Samozřejmě děkuji za komentář :)

Rezavá Plechovka: Díky! Zrovna na ono téma jsme kdysi na dovolence v Cholticích hráli soutěžně pohádku! Byla to samozřejmě parodie a když jsme to dávali dohromady, tak každý něco vymýšlel. Na úvod třeba kamarád hrál jakoby na flašinet /z krabice od tenisek a zahnuté větve/ a zpíval má slova.
V Praze 4, Hodkovičkách, stařičký dům stojí,
tam žije Smolek Pacholek sám jen s matkou svojí...
A ještě to pak pokračovalo dál...
Ale už je to dávno!;o)

taron: Tobě taky něco napsat i když je to pochvala...;o)))
A proč by tohle někdo měl zakazovat? Nemůžu tady vystupovat pořád jen jako trubadúr, to bych za chvilku nudil...;o)))

no...opravdu zajímavá, s takovou určitou syrovostí... ale taky se mi nedaří ji pochopit...ne tolik báseň, jako ten samotnej konec.

... jééémine, to už je konec??? Honem sem s další kapitolkou ...

Yana: proto že jak zraje klas, čast teď dohání i nás:-)

*směje se ještě teď*

To mě taky pobavilo, nej je předposlední a pak všechny ostatní.

Co bude dál, toť otázka, skoro jako kam s ním. Pěkná báseň. Pokud se Mayové spletli tak ale prostě a jednoduše budeme dál žít, a co je víc.

Je v ní nostalgie, kterou znávám
Však ráda se k ní nepřiznávám
Jaro léto podzim zima
Proč musíme stárnout s nima

Pěkná báseň

Líbí :)

Mám pocit, že kolikrát vzpomínáš na minulost, jako bys už byl staříkem ,žij ..mám vše před sebou...potom budeš mít dost času na nostalgii :))

Myslím , že milovat znamená si malovat krásnou budoucnost se svou vyvolenou a taky je potřeba se trošku odhodlat .. a zkusit ji vyznat lásku...vím , vy kluci to máte v tomto těžké..já vím :)))

Ta báseň je tak hlubokosmyslná, že se divím , jaktože žádné komentáře ? Asi proto, že je dosti těžká..já vím....není o tom , že člověk plně vždy nechápe smysl a význam toho , co prožívá ? A proto si kolikrát neumí ujasnit, co vlastně od života chce ? A co a proč se mu to děje ?