Rezavá Plechovka: Díky! Zrovna na ono téma jsme kdysi na dovolence v Cholticích hráli soutěžně pohádku! Byla to samozřejmě parodie a když jsme to dávali dohromady, tak každý něco vymýšlel. Na úvod třeba kamarád hrál jakoby na flašinet /z krabice od tenisek a zahnuté větve/ a zpíval má slova.
V Praze 4, Hodkovičkách, stařičký dům stojí,
tam žije Smolek Pacholek sám jen s matkou svojí...
A ještě to pak pokračovalo dál...
Ale už je to dávno!;o)

taron: Tobě taky něco napsat i když je to pochvala...;o)))
A proč by tohle někdo měl zakazovat? Nemůžu tady vystupovat pořád jen jako trubadúr, to bych za chvilku nudil...;o)))

no...opravdu zajímavá, s takovou určitou syrovostí... ale taky se mi nedaří ji pochopit...ne tolik báseň, jako ten samotnej konec.

... jééémine, to už je konec??? Honem sem s další kapitolkou ...

Yana: proto že jak zraje klas, čast teď dohání i nás:-)

*směje se ještě teď*

To mě taky pobavilo, nej je předposlední a pak všechny ostatní.

Co bude dál, toť otázka, skoro jako kam s ním. Pěkná báseň. Pokud se Mayové spletli tak ale prostě a jednoduše budeme dál žít, a co je víc.

Je v ní nostalgie, kterou znávám
Však ráda se k ní nepřiznávám
Jaro léto podzim zima
Proč musíme stárnout s nima

Pěkná báseň

Líbí :)

Mám pocit, že kolikrát vzpomínáš na minulost, jako bys už byl staříkem ,žij ..mám vše před sebou...potom budeš mít dost času na nostalgii :))

Myslím , že milovat znamená si malovat krásnou budoucnost se svou vyvolenou a taky je potřeba se trošku odhodlat .. a zkusit ji vyznat lásku...vím , vy kluci to máte v tomto těžké..já vím :)))

Ta báseň je tak hlubokosmyslná, že se divím , jaktože žádné komentáře ? Asi proto, že je dosti těžká..já vím....není o tom , že člověk plně vždy nechápe smysl a význam toho , co prožívá ? A proto si kolikrát neumí ujasnit, co vlastně od života chce ? A co a proč se mu to děje ?

Každý máme své soukromé nebe a to by si všichni měli uvědomit, všichni máme bolavá místečka a všichni se umíme smát a radovat....všichni jsme hodní lásky...a ty jsi tu svou už konečně asi našla...a toužíš, aby na tvém soukromém nebi ta stálice svítila napořád..to je moc krásné , moc :)

V hlubinách duše není zapomění,
ano.. a proto je nutné sebepoznání..potom se vyplaví ta tajná skříňka, která dělá tolika lidem problémy..potom se vše pochopí a potom je člověk schopen jít bez zátěže a lehčeji svým životem :)

Musela jsem si ji dvakrát přečíst..je opravdu krásná...:)

Tak teď , pro změnu , nechápu plně význam tvé básně...musím ji vstřebat, jak vždycky píšeš ty k mým básním :))

děkuji Vám

Krásná, vzpomínková...tak popadni první kolemdoucí a objímej ji...:))) . Já vím , to prostě nejde tak lehce, jak se poví....vzpomínky bolí, ale mohou být i krásné...když mrholí , tak je v tom smutná realita..., ale když bude svítít slunce...tak to bude radostnější, díky za báseň :)))

Strašně bolavý a tesknivý, až mě z toho píchlo u srdce..touha...to je to krásné...váš vztah si musíte zasloužit..bude to vztah přes zlé i dobré a to ho jedině utuží.....takže hlavu vzhůru, vydrží - li pak je to ten pravý , co bude po tvém boku stát celý život, a pak žití bude pro vás oba hračka, držím palce....