Kde ty na to chodíš...já jsem taky zahradíček - čka..a toto by mě teda nenapadlo :)) Líbí :)

Zajímave a líbí :)

Ingo: Ano, taky v to doufám! Jenže každý má jiný osud...;o)))

nesersrna: Díky za uznání! Dokážu si toho přiznat už hodně, tím se snažím lišit...;o)))

PrimaDen: Přál bych si, abys měla pravdu, Inko! Jinak se při té spoustě chváli až červenám...;o)))

taron: Jsem prostě talentovaný hitmaker, co píše cvelým svým srdcem, milá Taron...;o)

Yasmin: Yana: Moc děkuju za milé komentáře :-)

I tahle báseň má zajímavý styl. A já jsem v ní našla metaforu, která se mi líbí ještě víc než to zpracování. Pěkná.

V něčem s tebou souhlasím, určitě v tom, že zrovna umění může vyjadřovat postoj společnosti a to co se děje je už do nebe volající a slušný, nicméně obyčejný pracující člověk má v naší společnosti hodně těžkou životní úlohu. Ale nesouvisí to s jeho hodnotami. K životu přece potřebujeme tak málo a to co potřebujeme za prachy nekoupíme. Já jsem malinko zastáncem že každý svého štěstí strůjcem, víš lidé očekávají a nárokují si vysokou životní úroveň a často právě ti kteří pro to vůbec nic nedělají. Mám takový pocit že lidé více hekají než konají. A mnohokrát jsem se o tom přesvědčila na vlastní oči. A také často zdůrazňuju že vůbec nevím jak bych se chovala kdybych byla tam v parlamentu a kdybych byla u zdroje a vůbec za sebe nedávám ruku do ohně. A věř že patřím mezi ty obyčejný lidi. Ale určitě s tebou souhlasim že to co se v naší politice děje teď nemá obdoby. Stačí teď čerstvě minist Pospíšil a jeho odvolání. Vždycky se snažim vidět problém z více stran. Ale určitě je dobře upozorňovat na to že jsme nespokojení ale jim je to naprosto jedno. Jakoby se nám vysmívali(-:

zahradnická pohádka, moc milé (-:

Zpracování opravdu maličko pokulhává , leč já to radši zkoušet, nebudu, protože by moje vlastenecká báseň byla bez nohy - aspoň jedné :)))

No ..pánové , krásně se to čte, to vaše debatování a vlastně máte asi oba pravdu..Jindruch v tom , že za komunismu se normální pracující domohl aspoň jakés- takés spravedlnosti a dnes? Opravdu co se děje v naší politice, to je k pláči ....ale souhlasím i s Puerem...aspoň v tom názoru , že by společnost měla být humanitní...soucítit s chudými ale milovat i neobyčejné...a souhlasím i s Homérem...demokracii totiž pojali naši politici , jako svobodu krást kdekoliv a komukoliv a před kýmkoliv a s ohledem na lidská práva vlastně naprosto beztrestně :) Jenom je problém v tom , že se zohledňují lidská práva těch zlodějů..slušní lidé žádná práva namají :))

Poslední dobou píšeš tak krásné básně...pro mě plné melancholického moudra....láskoví skřítci..ti se mi líbí...a potom , jak píšeš, že jsi sešla z cesty - a trochu se stydíš...jo a ten konec..jasně , ve dvou se jde lépe :))

Zajímavé komentáře....ty mě pobavily :)))) Báseň je dobrá..fakt pojatá tak jaksi moderně...

Souhlasím s Primaden :)

myšlenka krásná, ale to zpracování se mi nelíbí ;) Dost blbě se mi to četlo

Pohoda

Jindruch: Vondra, to je mašťák.

puero: je tady svoboda a demokracie. (Kde má každý právo krást jak nejlíp umí.)
Haha, dobrý

No to zase pozor, já náhodou mám sociální cítění. (Che Guevara mi byl vždycky sympatický) A taky cítím, že kapitalismus se ve své podstatě už od dob kolonialismu nezměnil: pořád jsou mu lhostejní lidi, kteří na to tak zvaně nemají. Obyčejní lidé. A jelikož se mezi obyčejné lidi chtě nechtě musím počítat, tak mi to vadí. Jenže v tomhle ohledu jsem zároveň evolucionista a na to, že silnější přemůže slabšího má kapitalismus odpověď už od dob Charlese Darwina. Protože se to zdá být přirozenější.

Nejsem ani zastánce kapitalismu ani socialismu. Jsem humanista. Ani jeden z těch dvou systémů není humanitní. Oba jsou misantropické. V prvním případě je to pohrdání obyčejností a ve druhém zase pohrdání neobyčejností. Společnost by měla být humanistická. Ti neobyčejní by měli mít soucit s těmi obyčejnými a ti obyčejní mít uznání k těm neobyčejným.

Ale v době terorismu, válek o ropu, rasismu a náboženské netolerance se společnost humanistickou sotva stane.

Hezky se s tebou debatuje.

Jsem unešen. Ono pravda člověk si ta tvá díla musí přečíst víc krát, aby pronikl dovnitř a došel jakémusi vnitřnímu prozření, aby našel myšlenku. Ale jakmile ji najde dojde mu s jakou nehoráznou ladností volíš slova, která ji obklopují a zvýrazňují. Koho by napadlo psát o upouštějící přehradě. Takže ti zase složím poklonu. Jak jinak. Zbožňuju tenhle styl psaní, protože je FANTOMOVÝ, zastřený, ale složitě konstruovaný a jasný a zřetelný...zajímavé.

Tuhle mi do pokoje lítala vosa. ,,Ubožačka." říkal jsem si v duchu a nechal ji tak. Dycky zaletěla za jeden obraz co mám u psacího stolu a tam si bzučela a pak vyletěla oknem. Málem jsem ji dal jméno, jenže pak mi to došlo. Vybrala si můj prostor, aby si tu za obrazem postavila hnízdo. Chtě nechtě, musel jsem jí v tom zabránit. Nezabil jsem ji. Ale donutil jsem ji, aby si hledala jiné místo. A potom, kdo tu koho zradil, že? ...... ale bylo to symbolické. Symbolika je pro básníka důležitá. Jeho svět je plný symbolů.