sluníčko, vykoukni z pod mraku,
než mě milý můj obětuje draku.
Zahřej mě na duši, alespoň na chvíli,
než-li si vzpomenou, kde že se zrodily
... ty moje bolesti

Krásná Jani, děkuji

Yana: děkuji, momentálně jsem opravdu totálně vyždímaná

Co si udělal? Jdeš dál. Právě přednesem se pozná podle mě dobrá báseň. A tuhle za dobrou považuju. Musí se číst pomalu a vnímat každé slovo. Zapadá v ní vše do sebe a místa jsou tam nádherná(-:

Dík, máš pravdu, dokonce jsem to první tak změnila(-:

uuh..asi to hodně bolí..že nebudeš pít? Ne, je to jen silueta, která se rozprskne na stěně jako mozek na oné poblité zdi..nikdo nepřestane pít - ne, když je mu ze sebe špatně.. Hledej, hledej, najdeš i to dobré - možná za pár let nechtěnou barvu na prokouřených plicích, které se budou dusit realitou a vydechovat mlhaví z pod oblak tísně...Vzchop se :) like :)

Yana: Ano, jsou to nejkrásnější chvíle, ke kterým se člověk moc rád vrací - jsem ráda, že jsem měla možnost zůčastnit se..Vesmír prý skýtá odpovědi a jestli je to pravda, člověk jen utvrzuje svoji lásku před svědky, kteří nedovolí, aby se něco pokazilo..možná proto, pro ty chvíle Ti to s manželem neustále drží, protože jste si slibovali lásku pod nebem, vesmírem, ve středu všeho, co je jenom možné..
Moc děkuji za komentář - snad tento okamžik pozná více lidí :)

misto tohoto ,,tvou září vše kvete,,bych pouzil,,vše kvete tvou září,, je to jen muj pocit
A v poslední sloce bych dal jeste,, v duši i na těle,, jinak libi.

fakt úprimné, pekné

ty jo...přečetla jsem ji zrovna v tý "nejvhodnější" chvíli...úplně tě chápu...je skvělá....

Yana: dekuji moc a vazim si tveho nazoru.
Jeste bude jeden dil,ale na ten si budete muset pockat.

ja bych lasce prednost asi dal, i kdyz bych zklamání očekával.

ja to tak nemam,divne ze? V tvem pripade by to asi ani nevera nebyla.
Pekne

je, jej znám ten pocit ohlodané kotlety, vyždímaného hadru. První dvě sloky se zdály tak pozitivní, pak to sklouzlo. Někam? Ale návratu je, to už já vím. Je to boj! Máš nádhernou schopnost vyjadřování. Ráda tě čtu.

Toť otázka. Taková kraťounká básnička a divil by ses jak se nad ní zamyšlím. Tedy je dobrá!

Stojí za komentář, jen nevím co napsat, to tak někdy mám, každopádně bodík (-:

Neuvěřitelný poeta je tenhle kluk, nádhera. Kdyby ses rozhodl vydat sbírku tak si ji koupím, a tímto zamlouvám.

No ta tedy je! Víš moc mi připomněla mě a mého muže(už před čtvrtstoletím). Jak jsem milovala takové chvíle. Naplněné láskou, důvěrou, nadějí i strachem. Obklopeni nekonečným vesmírem, skýtajícím spoustu nevyřčených otázek. Nádhera. Ať ti tahle láska vydrží. Dík za vzpomínku.

Už ji mám založenou.

Při čtení té básně mě jímá zvláštní děs, taková je ta báseň dobrá. Nicméně cítím z ní určité pohrdání, ale nevím čím. Fakt mě oslovila.

První část jsem nekomentovala, ale myslím že to, že mě přiměla přečíst pokračování je pozitivní, i když nebudu psát že by byla dokonalá. Ale tenhle díl se mi líbí a od 4. sloky to je bravurně vyjádřené. Tak to cítím já.

Kdybychom nevěřili v nekonečnou lásku, ztrácela by pro nás ta láska to správné kouzlo.....a proto stále lítáme štěstím a padáme do propasti a pak zase potkáme někoho , kdo nás učí létat...a my zase věříme, že je to navždy.....:-)