Sasanka: „Biotické(živé)systémy mají charakteristické vlastnosti s kterými se u neživých objektů nesetkáváme.“ – to jistě, obecná charakteristika, ale jde o to, jaké ty vlastnosti jsou.
Látková výměna – vir nemá, komunikace s okolím – nemá, stálost vnitřního prostředí – nemá vnitřní prostředí (až od buňky výš), časově omezená životnost – to platí i u neživých objektů, specifické chemické složení – ano, ale to můžu použít v případě, že vím, jak to specifické prostředí má vypadat – to je taky jediný důvod, proč je vir brán jako živý – má DNA. Evoluční historie je při zkoumání cizí planety nepoužitelná – neznáme ji a navíc to předpokládá, že vůbec evoluci uznáváme, že nejsme kreacionalisté. Voda samotná není živá a ani nezaručuje život.
Ony ty obecné definice mají jednu slabinu. Zahrnují sice co nejširší škálu života, ale nejsou schopné podchytit takové ty okrajové případy, které nás při vzniku života právě zajímají.

Vladan: Moje odpověď byla filozofická, jestliže někde existuje život, musí tam existovat i smrt.
Pokud k tomu nemám odpovídající podmínky nezjistím "očima" projevy života i když tam je. Můžeme rozložit vše na na protony, neutrony a elektrony a zjistit, že věci živé a neživé jsou tytéž, ale kdo to zjistí? Já, někdo živý, bez subjektu nemůže existovat objekt. To znanená, pokud není někdo živý, kdo to zjistí, tak to prostě neexistuje. Z tohoto pohledu je prostě vesmír živý. Svět poznáváme smysly, bez smyslů neexistuje. Barva neexistuje, tvoříme ji očima, zvuk neexistuje tvoříme ho ušima...

kmotrov: che, che... co se dá zabit, je živé - to je hezké, ale nemyslíš, že abych to mohl zabít, musím předem vědět, že to žije? Můžeš zabít virus, když nemá žádné projevy života? No, můžeš ho třeba rozpustit v kyselině, ale to můžeš i kámen.

Biotické(živé)systémy mají charakteristické vlastnosti s kterými se u neživých objektů nesetkáváme.Jinými slovy živé systémy podléhají biologickým zákonům,které pro neživý svět neplatí.Aktivní vztah k okolnímu prostředí(látková výměna),schopnost komunikace s okolním prostředím,stálost vnitřního prostředí,časově omezená životnost,samoreprodukce,specifické chemické složení a evoluční historie.Molekulové součásti živých systémů jsou obecně označovány jako biomolekuly.Vir je v podstatě parazit,který musí koexistovat s životem.Ale jak poznat po příchodu na planetu(pouhým okem),že je na ní život?Trochu tipuji,ale možná voda je ne přechod,ale prostředí obsahující to tolik specifické složení pro živé organizmy.Doufám,že jsem teď neplácla nějakou neodpustitelnou blbost :)

Co se dá zabít je živé.

taron: „pro tebe je teda zbytečné přemýšlet i o tom , co vlastně možná je, ale nedokážeme to chápat ?“ – to plyne z čeho? Napsal jsem, že nevidím důvod do „teorie o vzniku světa“ přidávat nadbytečné předpoklady, nikoliv o nich přemýšlet! Právě naopak! Je to logický závěr analýzy situace?
Líný jsem, sice nevím, jak to souvisí s čokoládou, ale lenost není úplně špatná vlastnost. (dobro x zlo?) Díky lenosti vznikla spousta vynálezů – hádám, že hlavně chlapi raději myslí a vynalézají něco na ušetření práce, než aby makali…
-stěhování-

Dimi: Máš pravdu ten konec je vyloženě sugestivní.Je cítit,že to začalo pouhou podzimní procházkou a zvrhlo se v něco úplně jiného.Překvapila mne tvá vnímavost,ano snaha byla,tak snad to ten rytmus má.Upřímně řečeno,to že z toho vyplynula přímá řeč mě vyděsilo,ale nakonec to nevypadá tak špatně.Celé je to postavené na mém uchvácení onou větou :)

Dobře podaná tortura.

Je snad lepší karetní hra než poker?!:) Dobrej nápad.

Povedené dílko :)

Připomínáš mi mojí sestru :)
Já hledám sama sebe
a Ty uvnitř mě hledáš kousky z ní.
/ A ona se ztratila v šeru /
Tohle mě vážně dostalo.

Moc krásné a upřímné.Buď mně to dojalo nebo mi něco spadlo do oka.Odteď si užívám každou cestu výtahem ;)

taron: Promiň, jestli to popisuju ne zrovna názorně, ale přesně o tom mluvím. Vir vnikne do buňky, do její DNA a buňka místo aby replikovala sebe (podle svojí DNA), vyrábí viry.
Ale otázka zní: Je vir živý? Nemá jediný projev, který obvykle u „života“ očekáváme.
Ale přiznávám, že vir nemůže být tím hledaným přechodem mezi živým a neživým. Vir musel vzniknout po vzniku buněk (hostitelek).
Živé od neživého se liší organizací molekul správným směrem? To je ovšem definice na dvě věci (nemusím říkat na které). Jak by kosmonaut na té planetě poznal, že nějaká molekula dostatečně organizovaná ve správném směru? A co takový krystal –rampouch – je dostatečně organizovaný ve správném směru? Je samotná molekula DNA dostatečně organizovaná? A znamená to, že ona sama o sobě je život?
Buňkám to neřekl nikdo, mimo to ani nemají uši. Už jsem to psal, dvě molekuly se mohly chemicky navázat jen na několika málo místech –velký výběr nebyl.
Jak mám vědět,kolikrát život vznikl a zanikl, když nevím, jak poznat život?

taron: děkuji taron, tvá slova pro mě mají hodnotu :)

Macbetha nebo si to počeštil schválně?

Tam kde slunce z jitra vstává.
Čeká jedna, jistě pravá.
Na hranici zvěrstva.
Pěkně za tepla, z čerstva.

Tohle a poslední věta se mi líbí.

taron: Rozmanitost DNA je nepředstavitelná. Nejen že každý druh má svou unikátní (délku, zašmodrchání), ale existuje i variabilita v rámci druhu! Neboli žádní dva lidé ji nemají úplně stejnou! A právě ta variabilita je rozhodující evoluční činitel. Čím větší variabilita (víc různých zmetků), tím spíš někteří jedinci přežijou i změnu podmínek. Kupříkladu existuje malinkaté procento lidí (zmetků) odolných k AIDS. Nejsem si jist, ale tuším, že jsou naopak extrémně citliví na nilskou horečku.
Já se ale snažím dobrat, jak mohl vypadat život v předbuněčné éře, kdy ještě nebyla informace o „výrobě sama sebe“ zapsána do DNA.

Vladan: živé od neživého ? No ...( teď ze sebe udělám chytrou , pro změnu - našla jsem si to - ) organizací...organizací molekul, správným poměrem ? (jinak máme stejné prvky jako neživé věci ) A kdo to řekl těm buňkám ,jak se mají správně organizovat a jaký poměr toho ,či toho musí být ..a , že až bude ten správný poMĚR a organizace, tak se budou reprodukovat ? Náhodou vznikl správný poměr a náhodou ten správný poměr se neiteligentně, bez toho, aniž by to pochopil reprodukoval ? A to všechno se dělo nesčíslněkrát ? Ta náhoda musela nesčíslněkrát vzniknout ve správný čas a ve správném prostoru , než to vůbec nabylo charakteru života a potom to nesčíslněkrát zanikalo , než to pochopilo , jak se reprodukovat a potom samy od sebe zákonitě vznikly zákony života...díky zákonům chemie a fyziky ? Hm...jsem fakt blbá ..s tím už nikdo nic nikdy neudělá :)) prostě toto mi připadá jako ještě větší pohádka, než ta moje o hodném Bohu :))))

Vladan: No..toto jsem našla : viry nejsou schopny se reprodukovat bez hostitelské buňky... ty jsi mi hned přeskočil k buňce a tomu ,že má jadérko, kde je DNA ..ale kde se ta DNA vzala ? Jak jadérko vědělo ,že DNA je nutné ..., že tak to musí být zašroubované a ne nijak ? Jsou přece miliony ..tisíce možností a jen jedna je třebas ta pravá ! ???

HALOOO! Nikdo si netroufá definovat, podle čeho poznáme Živé od Neživého?

taron: DNA je dlouhé vlákno, vlastně dvě vlákna obtočená kolem sebe (dvojšroubovice). A protože vlákno má na povrchu spousty atomů s náboji, tak se přitakují a vlákno se „poskládá“ nebo „zamuchlá“, prostě se z něj stane „klubíčko“. Vir vkládá svou DNA zase na jediné místo, kam „pasuje“ – chemie, fyzika. Vir se v buňce ocitne v cytoplasmě, což je kapalina, která se přelévá, mění hustotu (vypařuje se…) a tudíž cokoliv (i vir)je v ní, se taky všelijak pohybuje. Až narazí na jadérko….
Zákony rozmnožování… já si to schovávám, jestli se někdo odváží a pokusí se určit rozdíl živého a neživého, chvíli vydrž.
Zákony přírodní obecně nebudu tady a teď řešit. Jsem ochoten napsat další úvahu na vznik vesmíru a jeho zákonů, ale teď se bavme o vzniku a definici života.
Ano – život vzniknul tak, jak dnes vypadá, díky spoustě náhod, spoustě zmetků a nejspíš i několikrát úplně zanikl a znovu vznikl. Nezdá se ti to? V naší DNA máme pouhá 2% věnovaná genům. Zbytek je tzv. junk DNA – zmetková DNA. Udělal by tohle všemocný a vševědoucí Bůh?
A vidíš, připomnělo mi to další povídku…