2/5

5/5

Yana: byl jsem zvědav na tvůj názor .... a díky :), umíš to ...číst ...

o my dear dee ..... proste zase hezky ...... pis, pis, pis ...

tak jsem si to představil ..... :) a bylo to fajn ...

sakra ja se lekl...už sem se radoval, ale cejtim v tom rýmování...

3/5

3/5

3/5

taron: No,jo,pořád stejná písnička-proto se do debat s věřícíma lidma nepouštím,proto jsou mi bližší ateisté,i když jím taky nejsem. Prostě a krátce jak jsem už řekl-nejde mluvit o moři s žábou ve studni. Nebo aspoň o rybníku. Protože si myslím že úplně jesně věci nevidíme nikdo,ale je možnost aspoň se pokusit poodrhnout oponu. Nevím jestli je lepší prožít život s jedním člověkem,protože se to údajně má.nebo nechat život ať působí a jít s ním. Asi jak pro koho,ale tady neřešíme osobní věci,to že jsem to všechno napsal je jen proto že nemám co skrývat,nebojím se satana ale spíš lidské hlouposti,nebojím se mrtvých,duchů, ale spíš živých-některých.

Snad na konec s těmito debatmi s Tebou o těchto věcech ještě toto-a vypíchl bych bod č.1-tedy já bych ho zdůraznil,jiní možná ne:


Čeho nejvíce litujeme před smrtí
Prosinec 15, 2011 | Leo Kladívko

by Pechan @deviantart.com
[via Inspiration an Chai] Bronnie Ware pracovala mnoho let se starými a umírajícími lidmi, sdílela s nimi poslední chvíle života. Na svém blogu nyní zveřejnila pět nejčastějších věcí, kterých umírající lidé litují. Co může být větší inspirací pro naše současné životy relativně daleko od smrti?

Jak se Bronnie se svými klienty bavila o tom, čeho v životě litují, některá témata se začala opakovat. Na základě tohoto článku pak vyšla celá kniha „The Top Five Regrets of the Dying“.

1) Přál bych si, abych měl odvahu žít život podle sebe, ne život podle očekávání druhých.
To byla nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že se jejich život je téměř u konce a podívají se zpět, jednoduše vidí, kolik snů zůstalo nenaplněných. Většina lidí si nenaplnila ani polovinu svých snů a musela umřít s vědomím, že to bylo volbami, které udělali.

Je potřeba se pokusit naplnit alespoň některé z našich snů. Jakmile ztratíte své zdraví, bude pozdě. Zdraví přináší svobodu, kterou si málo kdo uvědomuje.

2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.
Toto tvrdil každý umírající muž, se kterým jsem se setkala. Propásli dětství svých dětí a společnost svých rodičů. Ženy tuto lítost také zmiňovaly. Jelikož ale patřily ke starší generaci, většinou nebyly nositelky výdělku. Všichni muži, se kterými jsem pracovala hluboce litovali, že strávili tak velkou část svého života prací.

Zjednodušením životního stylu a vědomými rozhodnutími je možné omezit potřebu tak, že nepotřebujete takový příjem, jak si myslíte. A vytvořením více prostoru ve vašem životě se můžete stát šťastnějšími a otevřenějšími novým příležitostem, které mohou více vyhovovat vašemu životnímu stylu.

3) Přál bych si, abych býval měl více kuráže vyjádřit své pocity
Mnozí lidé potlačovali své pocity s cílem zůstat za dobře s okolím. Výsledkem byl život na lécích a fakt, že nikdy nebyli opravdu sami sebou. Mnozí si přivodili různá onemocnění vztahující se k zahořklosti a křivdám, které s sebou nesli.

Nemůžeme ovládat reakce ostatních. Přesto lidé zpravidla reagují, pokud změníte přístup pomocí upřímnosti. Nakonec vás to posune ke vztahům na úplně jiné úrovni. Buď tak, nebo to prostě odstraní nezdravé vztahy z vašich životů. Ať tak, nebo tak, vyhráváte…

4) Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli.
Lidé se většinou plně neuvědomí důležitost starých přátel, dokud se neocitnou na smrtelné posteli. A v ten moment již většinou není možné je dohledávat. Někteří se nechali svými životy natolik polapit, že jim „zlatá“ přátelství s lety utekla. Každému, když umírá, chybí staří přátelé…

Skoro každého polapil rušný životní styl natolik, že mu přátelství unikala. Ale, když se přiblíží smrt, fyzické detaily života odpadnou a lidé chtějí dát do pořádku své vztahy k přátelům. Většinou už to ale není možné, jsou příliš staří a chatrní. V posledních týdnech před smrtí zůstávají pouze láska a přátelství..

5) Přál bych si, abych si dovolil být šťastnější
Toto je překvapivě velmi časté přání. Mnozí si až do konce neuvědomili, že štěstí je volba (alespoň pro většinu z nás). Zamrzli ve starých vzorcích a zvycích. Takzvaný komfort rodiny zaplavil jejich emoce stejně jako fyzické životy. Hluboce v sobě však touží po opravdovém smíchu…

Když jste na smrtelné posteli, je vám jedno, co si o vás myslí ostatní. Je nádherné se uvolnit a smát se dlouho před smrtí.

Život je volba. Je to VÁŠ život. Volte vědomě, volte chytře, volte upřímně. Volte štěstí.

ale jooo, to by šlo...

Devils_PIMP: kolik jsi za poslední rok přečetl knih poezie? Poezie není jen rymování první druhá první druhá... tak mě přestan furt urážet a navažet se do mě.

taron: fajn dle tebe, neberu ti to přece. Mě se to proste nečte dobře, ale hezky to vypadá

tak hele prvně ste me přinutili k tomum, že pokud chci publikovat tak musim komentovat druhý. Tak to dělám...mám proste svůj názor. A cokoliv co jenom mírně zapácha pravidelnosti se mi proste nelíbí...Ale jinak forma celkem zdařilá...Název krapítek fádní...jsou to tři věci...Když mě osloví název podívam se, pak zjistim že je to i zajimavá forma, ne 4 - 4 - 4...2 - 2 - 2. a pak čtu... ve stupnici 1 - 5 je to U MĚ, 2-

Yana: Děkuju moc!

"to co se dělo-to že křesťanství má za sebou moře krve a utrpení je fakt-a vlastně s tím pokračuje v různých formách dodnec. "....jo křesťanství jako jediná instituce přežila 2000 let...je možné ji tedy pomlouvat se vším všudy...v hrozných věcech pokračuje dodnes....jakých ? Já netvrdím , že někteří kněží zneužívali děti , nebo dívky...ale vono taky se to musí brát v jistém nadhledu...né vše je pravda a pravdou je , že kněží se pomluvám nebrání... nenapadlo tě někdy, že mladý, pěkný kněz může být obtěžován dívkami ? Nenapadlo tě, že dívky ve své fantazii touží prožít románek s knězem....je to něco pro ně nové, krásné , čisté - připadali by si jako něco více ...kněží se brání pohledům na odhalené ženy a dívky...já to vím ...vím , že nechtějí vidět fotky s polonahými slečnami třebas na pláži, ba nahé malé děti....vím o nich dost na to , abych zvedla ruku a volala něco na jejich obranu....oni často mlčí....tak je pomlouvejte..jen do toho....občas si mladé děvče vymyslí krásnou pohádku o tom , jak ji pan kněz " obtěžoval " a chtěl s ní něco mít ....a on o tom často ani neví....ale já vím ....- to ti povím

Guli...tys byl někdy na těch vymšlených tisíc let hrozných obřadech v kostele ? Že tvrdíš, že jsou to blbosti ? Víš já patřila spíše k protestantům, kteří se brání obřadnostem ...a mají za vzor jen Bibli ..ale , stejně jako ty...chci vyzkoušet vše - i obřadnosti a můžu ti říci, že to zas až taková blbost není ...jo a můžeš zase psát, opravdu upřímně, jak jsem zaslepená ..ale já mohu to samé psát o tobě...četl sis vůbec, co jsem tam psala ? Dole ? To je věc, která tě stáhne dolů a ty jsi ten zaslepenec ... ty jsi opustil manželku, rodinu, žil s různými ženami a měl zajímavý život...já jsem ta, co žiji s jedním mužem celý život - nevěřícím mužem - já jsem ta, co od karet a různých jiných nesmyslů dala okamžitě ruce pryč, pokud jsem zjistila , že mě to velmi ubližuje a to ubližuje všem ...ale někomu rychleji a někomu pomaleji...a ano kartářky mají , mohou mít pravdu...ale problém je, že jsou většinou z 99 % napojení na tu špatnou stranu....na Satana....a s tím nechci mít zase já nic společného...ráda si přečtu tvé další pokračování úvahy...ale pravděpodobně dám od tebe ruce pryč....tady není co dál řešit a diskutovat...ty jsi spokojen jak jsi a šťasten ....můj život je také v naprostém pořádku...a já také , zrovna jako ty vím , co je pro mě dobré....jestli mě nepřesvědčíš..., že jsi opravdu na dobré cestě...možná ještě vezmu v úvahu , to teda nebýt na žádné straně, jak jsi se mi kdysi snažil vysvětlovat....ale na straně kartářek v žádném případě nehodlám zůstávat :(

Já věřila celý život v dobro...lásku a naději pro všechny...a promiň , ale poznám , co je dobré a co ne...co vede k opravdové lásce....duchové určitě ne...:(

A ano pokud umíš zůstávat ve stavech nějakého mystyckého vědomí, kde čas nemá žádný prostor a smysl ..je to fajn , ale jaký to má smysl pro ostatní? Ty si žiješ jenom síám pro sebe a svou rodinu a to je jeden z velkých prohřeškům který v dnešní době lidé ani nechápou ...je to strašné sobectví...totiž....k této úvaze už neám co říci..myslím ,že jsem řekla dost...máš prostor pomlouvat..., tedy říkat pravdu pravdoucí, kterou zaslepená taron nechce ani slyšet, protože zaslepená taron by si tak nedovolila pomluvit člověka natož Boha :(

No,to jinak.jsou kartářky a kartářky-nebo kartáři. Opravdu dobrá kartářka ti nikdy nic takového neřekne,protože to neví,dobrá kartářka ti řekne že si máš dávat pozor-např.že je možnost nějakého problému na cestě,dobrá kartářka ti taky dopředu řekne že karty nikdy nevycházejí na sto procent-to nrní alibismus,ale poctivost,protože příště už ta osoba nemusí přijít-nikdo ji nenutí. Žil jsem s tou dámou čtyři roky a vím že to jaksi funguje-i když ne stoprocentně,ale dokud si k tomu nepřičichneš-myslím ke kartám.-)- a trošku objektibně to nezkoumáš... Ale pro mě nebyly u té paní problém její karty,ale její lpění na určitých názorech a žádná snaha o pochopení osttních věcí. Ale jak říkám -je to jedno,byla to určitá zkušenost,a každá zkušenost je pro mě dobrá zkušenost-dá se říct. Bylo toho víc co jí šlo-diagnostikování nemocí, to bylo tak na devadesát procent,a ještě jiné věci. Dá se říct že já jsem taky víceméně skeptik-ale ne úplný,než něco nechám být,zajímám se o to,ale posledních pár let se snažím nedělat závěry o ničem,jen se dívám. Něco občas podotknu,nebo zkritizuju, ale vnitřně jsem ve stavu ani ano,ani ne. Snažím se porozumět a nejen myšlením.i přímým vjemem-teď.

Yana: Homolkovi ? Jéžiny..to jsme přesně my ...na plaveckém bazénu...teda já ani tak uřvaná nejsem , ale naše děti ...čím to asi bude ? Ale jsou nejhlučnější vždy z celého bazénu a vlastně všude..až přemýšlím , jestli to aj někomu nevadí..ale pak si říkám , jsou to děti, jsou bezprostřední a radují se a jejich svět je jenom " zatím " o nich a jejich krásném vnímání světa...tak je nechám řádit...ať si užijou ..nevijou stejně, co je čeká a kam je život zanese :)

Lusy: Martine??? :-O

Pobavilo martine ;)

GULI: „O tom jestli kartářka kecá,nebo ne,se přesvědčit můžeš.“ – Jak se to vezme… Neslyšel jsem „předpověď“ typu: v pátek 20.9.2012 v 18 hodin tě přejede auto. Většinou ty výklady připouští různě „volné“ interpretace, vliv dojmů a pocitů… Těžko objektivně měřit, jak to vyšlo…
„Tarot není ani tak vykládání budoucnosti ,jako spíš psychologická poradna,“ – s psychologickou poradnou já problém nemám, ale s vykládáním budoucnosti ano.
„Jde o to se přesvědčit sám na vlastní kůži“ – jak??? Třeba: V pátek si dej pozor na auta, hrozí ti přejetí. Dal jsem si pozor a nic mě nepřejelo – evidentně jsem se přesvědčil, že když si dám pozor, nic mě nepřejede. No a?