všichni potřebujeme jiný svět...
chceme být odjinud
Hezká

black.heart: něco na tom je...někdy si říkám, že by bylo nejlepší být někde, kde mě nikdo nenajde, ale pak si uvědomím, že bych to sama se sebou asi nevydržela...i když být tam s někým, to je otázka

líbí se mi...úžasný začátek, úžasný konec...a vlastně celá je úžasná :))

taron: třeba příště :) třeba to zas konečně přijde a budu schopná napsat něco romanticky procítěného bez ironie :)

stýská se mi ..

jé..já čekala něco romantičtějšího:))

tam nas nikdo nenajde... hm...

Líbí se mi to ..

Omlouvám se za chyby , gramatické i slohové, opravím je brzy ;)

Devils_PIMP: Díky.

Tak ten konec je ...teda...aj s hubičkou :))) Líbí .

Hmmmm, zajímavé :)

taron: Devils_PIMP: no co říct možná ano rozharašená,a le plně plynoucí ze mne samotného, měla ukazovat vnitřní boj v mém bytí

Znám to.
Kdysi mě taky zakázaly.
Je to něco jako čekání na smrt.

Věřím ti

Asi souhlas s otazníkem. Dodávám příjemně trpká a na konci... no ať si to každý vyloží jak chce...
Jenom dodávám, že volný verš se nevyznačuje nerýmováním, ale nerytmizací. Což je přesně příklad tohoto, ale rýmy jsou ještě nevyzrálé a bude ještě chvilku trvat, než budeš moct posbírat ov(o)(a)ce.

Líbí se mi tvoje malování, ale mám k němu výhrady. Verš je řádek básně. Když už tak si myslím, že přiléhavější je rým. Rozhodně se na rýmování vyprdni, protože je to hodně těžká věda a chce to chytit cit. Ve tvym věku jsem přišel na trojci svých oblíbených básníků: J.H.Krchovský, Jiří Suchý a v neposlední řadě Kainar. Zkus si od nich něco přečíst, obzvlášť rýmy krchovského jsou úchvatně rytmické a přesné. Dám příklad:
"Ach, život je tak trapný bože...
Jak uprdnutí do soulože."
:)

Připomíná mi to moji... jak to říct, aby to neznělo blbě... Mladistvou tvorbu. Tak. Touhy, lásky... Jojo, vidim se v tom, ale to neznamená, že to budu vyzdvihovat (Já totiž svojí tvorbu rád nemám, jsou jenom výjimečná díla, která můžu).
V tomto díle se ti stala taková věc, rýmuješ i když to není zapotřebí.
A proč tam jsou ty vykřičníky? Důraz je už v tom, že je to na samostatném řádku. Výjimkou je snad ta "Krása!", která je vlastně zvoláním. U toho umírání, mi to přijde jako otázka - vlastně si to vyvrátíš tím "Omdlel jsem!" U kterého by se hodili zase tři tečky. A klidně bych skycoval. Není důvod tam mít to načtrvání, dokonce se mi tam líbí míň.
A poslední věc - Odprosti se od formy. To ti do začátku pomůže nejvíc. Pak si tvoř vlastní, jako jsi to udělal tady, rytmus tvoř řádky a ne slovy, protože slovy je to mnohem těžší. Na to odprošťování ti doporučím (egoisticky) svojí tvorbu asi tak z dob před rokem? Nějak tak... Určitě se v tom uvidíš ;)

Ztracen v davu: Neboj chňapnul jsi Náčelníka, já si tě proklepnu ;) :P

Dík , vážím si toho . Moc lidí z mého okolí tohle neřekne, nezkritizuje , neřekne nic . Snad jediné co jsem na tohle slyšel negativní , bylo od slečny , které to jest psané a ta mi na to řekla 'někdy je lepší být sám ' jediná kritika . takže vážně děkuji :) , opravdu si toho vážím .

Trošku mi leze na nervy ty posunutý vykřičníky a otazníky... No a dál? Popravdě se po dlouhé době docela shodnu s Puerem (což jak většina psanců ví, je naprosto unikátní).
Jinak k detailům...
"a stát !
na nohou .."
Tenhle typ vykřičníku uprostřed věty bych umístil buď do závorky (!) nebo bych ho dal na konec věty a trochu tu větu překopal a nebo bych se na něj prostě vyprdl a nechal to na čtenáři jak si to přečte.
K druhému řešení dodám i příklad, abych jen tak neplácal, tak co mě tak z fleku napadá:
"Rozsvítit hvězdy,
avšak* nezhasínat měsíc.
A jen v tu chvíli nemyslet na nic**
a na nohou stát!
*(podle mě lepší než to však, ale nechám to na tobě)
**(to "už" tam přebývá, není nutné, už tam máš jen)

Jinak můžu :)