ŽblaBuňka:
bohužel toto je reálné

ŽblaBuňka:
.....možná ...:-)

ŽblaBuňka:
ano, klíč od dveří většinou v přeplněné kabelce :-)

ŽblaBuňka:
Děkuji a má i opodstatnění :-)

taron:
děkuji , vyplývalo to z rozpoložení, které určitě alespoň jednou každý má :-) přijde mi to dost pravdivé a k zamyšlení

Devils_PIMP:
Experiment v momentálním rozpoložení

Dětství odletělo Bůh ví kam
zpátky nevrátí se já to znám...
(více poslední video v deníku nebo můj deník)

Je moc krásná! To teplo domova a teplo mámino jde z toho silně cítit, tak čistě a prostě... Díky za takový pocit!

Máš hrozně krásný básničky o lásce.

Ta je moc pěkná! Taková trochu písnička. Obyčejně mi taková hromada rýmů připadá násilná, ale u téhle básně ani trochu, hezky to sedí, šlape a nic z toho netrčí. Líbí :-)

Leslie: Jejda, to jsou hrozně hezký slova. No, asi o tom začnu uvažovat :-)

Vydej sbírku, prosím! Chtěla bych ji nosit při sobě, a pak někdy, až mi bude tak trochu mile smutno, pročítat tvoje řádky a přitom koukat na nebe, vdechovat vůni papíru a inkoustu a poezie, tajně se nechat unést do tvých snových krajin, pak všechny myšlenky odplavit s deštěm a větrem a sluncem, a vnímat jen ten POCIT. Prosím, vydej sbírku.

Rozesmutnila mě. Je nádherná, melancholická... plná té teplé vůně domova, stesku po něm, je krásné vědět, že se můžeš vrátit do dětských let s nostalgickým úsměvem na tváři... Cítím z ní jakési loučení se, životní změny, zrovna teď se mi s ní dobře sžívá. Je moc povedená.

První horká sloka, druhá chladná jako podzim. Hezky, líbí se mi to.

A zrovna dnes jsem si říkal, jak ten čas neskutečně rychle ubíhá. Krásně jsi to popsala, me-lan-cho-lic-ky.

Potěšila. Přesně vystihla mou náladu a situaci. Děkuju za možnost si ji přečíst...

zajímavé

TualKraplak: díky

Silné dílo. Napadá mě zvrácená myšlenka nahlédnout na pojem MATKA ryze dialekticky a vyslovit zásadní axiom: matka je čirý morální imperativ. Neboť ze samé podstaty toho slova v materální i esenciální rovině vyplývají pravidla jednání každého s každým. Pravidla statutu matka, který je zásadní a -fatální- nejen pro tu matku, ale taky pro všchny okolo ní. Matky zakřivují ideální trajektorie našich volních aktů. A kdyby jen volních! Je to imperativ, který dokáže potlačit vlastní esenci bytí (tedy popření svých vlastních pudů)! Takové autority ten pojem požívá! Úplně mě z toho mrazí. Chci se stát matkou!

je moc hezká, strašně hezky jsi to vystihla, tak příjemně, ikdyž smutně, to teplo tam dýchá. Mámy jsou prostě mámy.