valemart: ale ne spatne me chapes - :)
Ja ti tu nechci rikatjak mas psat to je tvoje vec - jen jsem ti dal echo z me strany jak basen vnimam na tom preci neni nic soatneho? Pokud ano staci rici a komentovani se v tvem pripade vyhnu.
Ber to jen a pouze jako muj pohled na tvou basen ;)

Devils_PIMP: když se postavíš nohama na zem a potom se pokusíš znovu vyletět a potom opět nohama na zem a potom milionkrát znovu a zas, tak buď budeš mít pokaždé radost jako poprvé a jsi šťastný a nebo po prvním přistání umřeš... pokud nemáš radost z každého okamžiku, tak proč jsi na PSANCÍCH? ;-) Nebo tu máš nutkavou potřebu dávat pravidla a utkvělou představu o povolanosti????
promiň, já píšu protože je to má radost i jeden z mých způsobů seberealizace. A ty mi připomínáš to přísloví o kuřeti a slepici... (avšak já se nepovažuju za znalejšího...) možná trochu kolegiality, úcty a i možná pokory ... co ty na to... dívej se a nechtěj vždy být tím prvním i posledním... možná že se pak dozvíš víc... :-)

Díky za názor. A za pochvalu.
Máš pravdu, s tou melodií je to horší. Je to typické, když píšu. :)

Když už, tak ne nepřídeme-li, Devilsi, ale nepřijdeme-li, uznávejme jazyk český!
Jde to tak jako tak, ten melodický... ehm... žďulec? Není tak drastický.
Obsah je smutný. Určitě mne zaujala, ještě se možná vrátím. :-)

Ten posledni radek je skvely vyznamove - bohuzel melodicky basni udelil poradny žďulec - jinak se mi četla velmi hezky

Co takhle
Tak se nezlobte!
Nepřídeme-li

valemart: chapu ji z pola vis je az moc obrazna az moc metaforicka - to ze jde o ztracenou lasku - tedy doufam nebo o cloveka kteryho jsi mel rad je jasne - ale na to by mi stacil posledni radek, nemyslis

Devils_PIMP: ne, ne... nezlob se, buď jsi se v ní našel, nebo ještě ne... už jsi to ale zažil, teda jak pozoruju Tvou tvorbu! ;-) :-)

Vyloží mi autor báseň?

chtělo by to opravit gramatické chyby, je jich tam hodně
a kdyby se to trochu učesalo, tak by to bylo lepší
nicméně, na první pokus zde, to jde

ten konec mi přijde takové dost klišé, čekal bych něco originálnějšího...zvlášť pokud bych to vztáhl třeba na egoistické politiky /kandidáty na prezidenty, když už jsme tedy v tomto/

Viviana Mori: tak to je ohlas.. nečekal jsem to! a přiznávám se, děkuju a jsem rád!!! :-)

Šíp lásky do chladnoucího srdce ..... To je situace! To je téma jako břitva. Vážné, až stydne krev. Protože, ten, kdo v tu chvíli neumí být upřímný, kličkuje, manévruje a nechce přiznat, kde je příčina, ten si někdy těžce zasviní svědomí. Jen mi tam nesedí: toužíš se dovědět. Že by někdo po tomhle poznání toužil, bych neřekl. Můžeš se dozvědět bych už bral :-)

kmotrov: pojal jsi to tak velkolepě a já to u tebe mam ráda, a hlavně pochopil...pochopil...včetně těch plamenů, a to s těma dopisama je super, pořás přemýšlím jak pojmenovat sbírku, ještě žádnou nemám, třeba dopisy z nitra se mi zdá fajn

já jsem na tu básničku kupodivu myslela a teď si mi potvrdil to nad čím jsem uvažovala, je jedno co ze sebe děláme, všichni tam spějeme

Já tyhle tvoje šipkovaný můžu.
...Hudba psů v dálce...
...vězněné plameny...
Krásné obrazy.

Báseň má pro mne příjemně temnou atmosféru, temnou ve smyslu tajemnou.
Uvědomění si své svého potenciálu, jenž se v tobě skrývá. Který je v tobě. Je tajemný, ale silně živoucí, je expandující! Kdo není tebou ten to nemůže pochopit. A tak ti nezbývá než rozesílat do světa dopisy ve formě básní a do nich vložit svědectví o tvém nezjeveném krásném živoucím tajemnu.

Jsem rád, že si tenhle dopis nešel i mne.

To já směr neurčuji, někam bych chtěl doplavat, pak mě chytne vír a vyplivne úplně jinde než jsem chtěl. Třeba na Psancích.

Půjdu uvěznit plameny. (zatopit)

No... myšlenka je v tom jiná... ale nechám vás ;)

Sucháč: No jo, to chápu. Ale i tak sem cítila záblesky. :-) A to je dobře.

Viviana Mori: Máš pravdu, občas ji recituji i jako součást jedné písně... :-) No projasněné...spíš dost depresivní, je to báseň věnovaná mým předčasně zesnulým blízkým...

Líbí se mi to, dobře to šlape a obsah... blízký.

Och... ty jsi břinkač. :-D Né, fakt. Začneš tak jakoby zlehka a pak ve středu se napřahuješ a ke konci břink! A já jsem pak v šoku a i ráda, že poznávám tento druh poezie, který je nezaměnitelný a tvůj. (už jen ty názvy :-))
Při tom všichni vědí, že jsem spíš cíťa a mám radši tu ženskou emotivní a rozsáhlou poezii, překurzívovanou, vyobrazenou a já nevím ještě co, ale i tak se mi líbí tato poezie. Někteří muži mají skvělý styl, který osloví i tu citlivku uvnitř a nebo toho mýho ironika v duši. Takže...no skvělý prostě, jsem ukecaná až hrůza! :-)