co vše lze zbásnit. ;o))))

... povedlo se. ;o)))))

milé počtení ;o))

připojuju se k Vladanovi..

neznám teorie a nejsem odborníkem v oblasti mimozemských cicilizací, ale myslím si a třeba to už zmínilo mnoho lídí, že ti naši "Sousedé a i třeba návštěvníci"z fresek v jeskyních, není nikdo jiný, než my sami, jen o pár vývojových stupínků výš a tam kde si.. se třeba už nešlo přežít a jako Supermana nechali vysadit u nás v rámci scénáře, tak i my sami jsme se tu vysadili, pro přežití lidí, jako takových.. a tak nějak to třeba logika dokáže obhájit.. podvědomí, telepatie, rozložení energie, Ridfield... kdo ví...?: :-)

puero: Tak to díky :)

Prvotřídní, tedy báseň první třídy. Rozhodně ne jako od prvňáčka. Velmi dobrá. Pohrál sis s tím procesem vznikání ničeho v něco přičemž nechávals nás v napětí, co určitého z toho hezky popsaného nic vznikne. A ještě z toho dýchá Dante ne-li Vergilius v těch Ó a ach.

:)

taron: Děkuji!!!!!!!! :-)

tak nějak :)

Souhlasím se Sucháčem:))

Viviana Mori: Děkuji Ti moc :)) Potěšila si mě :)

Moc pěkné! Tvé poslední básně jsou o něco vzdušnější a voňavější, snad i prosvětlenější, což rozhodně není na škodu, tahle je moc fajn, krásně se čte.

valemart: :))

fíha...strofy...fíha...jo, vnímám to jako velkou odvahu od tebe...jako krok vpřed .... určitě...dokonce i delší řádky...hm...opustil jsi svou formu , ale to nutně nemusí znamenat, že je to špatně...možná naopak :)
chválím všechno, od A až do Z :))

ano... přesně tak.. :-)

hm..historie je tak vzrušující...a historie propojená přírodou a přírodními podmínkami..to je ještě více zajímavější... naše" bytí " v kontextu s "bytím" :))
snad jsem pochopila ...
líbí...

:)))) dobrý

Viviana Mori: Já ten papírek ztratil :-)))))
Dík.

Když napíšeš jen dva řádky, asi by bylo lepší dokončit myšlenku slovy a ne tečkami, aby to nebyl spíš rébus :-)
Asi vím, jak jsi to myslela, ale není to šťastně formulováno. Já tomu rozumím tak, že lidé oslabení prožíváním vlastního utrpení a třeba i vzteku, třeba v zoufalství, mají pak pochopení pro ty, kdo si tím prošli. Ale není snadné to vyjádřit dvěma řádky. Už proto, že vnitřní síla ani slabost nejsou zárukou pochopení a empatie, ale uvědomění. A někdy k tomu uvědomění je nutné něco prožít. Ale ne vždy. Je to složité, ale mile mě překvapilo, že o takových věcech přemítáš - takto, ve svém věku. Přemítáš a nacházíš, jen je těžké do vměstnat do dvou řádků :-)