Šíp lásky do chladnoucího srdce ..... To je situace! To je téma jako břitva. Vážné, až stydne krev. Protože, ten, kdo v tu chvíli neumí být upřímný, kličkuje, manévruje a nechce přiznat, kde je příčina, ten si někdy těžce zasviní svědomí. Jen mi tam nesedí: toužíš se dovědět. Že by někdo po tomhle poznání toužil, bych neřekl. Můžeš se dozvědět bych už bral :-)

kmotrov: pojal jsi to tak velkolepě a já to u tebe mam ráda, a hlavně pochopil...pochopil...včetně těch plamenů, a to s těma dopisama je super, pořás přemýšlím jak pojmenovat sbírku, ještě žádnou nemám, třeba dopisy z nitra se mi zdá fajn

já jsem na tu básničku kupodivu myslela a teď si mi potvrdil to nad čím jsem uvažovala, je jedno co ze sebe děláme, všichni tam spějeme

Já tyhle tvoje šipkovaný můžu.
...Hudba psů v dálce...
...vězněné plameny...
Krásné obrazy.

Báseň má pro mne příjemně temnou atmosféru, temnou ve smyslu tajemnou.
Uvědomění si své svého potenciálu, jenž se v tobě skrývá. Který je v tobě. Je tajemný, ale silně živoucí, je expandující! Kdo není tebou ten to nemůže pochopit. A tak ti nezbývá než rozesílat do světa dopisy ve formě básní a do nich vložit svědectví o tvém nezjeveném krásném živoucím tajemnu.

Jsem rád, že si tenhle dopis nešel i mne.

To já směr neurčuji, někam bych chtěl doplavat, pak mě chytne vír a vyplivne úplně jinde než jsem chtěl. Třeba na Psancích.

Půjdu uvěznit plameny. (zatopit)

No... myšlenka je v tom jiná... ale nechám vás ;)

Sucháč: No jo, to chápu. Ale i tak sem cítila záblesky. :-) A to je dobře.

Viviana Mori: Máš pravdu, občas ji recituji i jako součást jedné písně... :-) No projasněné...spíš dost depresivní, je to báseň věnovaná mým předčasně zesnulým blízkým...

Líbí se mi to, dobře to šlape a obsah... blízký.

Och... ty jsi břinkač. :-D Né, fakt. Začneš tak jakoby zlehka a pak ve středu se napřahuješ a ke konci břink! A já jsem pak v šoku a i ráda, že poznávám tento druh poezie, který je nezaměnitelný a tvůj. (už jen ty názvy :-))
Při tom všichni vědí, že jsem spíš cíťa a mám radši tu ženskou emotivní a rozsáhlou poezii, překurzívovanou, vyobrazenou a já nevím ještě co, ale i tak se mi líbí tato poezie. Někteří muži mají skvělý styl, který osloví i tu citlivku uvnitř a nebo toho mýho ironika v duši. Takže...no skvělý prostě, jsem ukecaná až hrůza! :-)

Na tvé tvorbě je poznat, že jsi muzikant. Lépe než báseň, by to byl písňový text, protože jsou tam nesrovnalosti, které by hudba úplně přebila a bylo by to lepší. :-)
Ale i tak se mi to líbí, je to takové projasněné barvami, přesně jako ten podzim. :-)

taková beznadějná tím závěrem, samozřejmě je to pravda, ale proto je zapotřebí si to tu pořádně užít, nic by nemělo smysl kdybychom mysleli na smrt a kde je důkaz že se vrátíme? napsaná je dobře, text nesdílím

taron: :-) Děkuji... jen mu nech jeho pohled. ...je dobře, že existuje oportunista rohatý ;-)! Jeden je tak víc ve střehu... je pravda, že s čertovským tovaryšem nesouhlasím, je dle mě ještě krátce na světě, aby mohl být tak resolutní... Jsme však ta pomyslná rada starších. A VÍME, ŽE JSME TAKÉ MNOHÉ V době malin nezralých, vnímali jinak... ale jsem rád, že tyhle osobnosti jsou a jsou i tu... opravdu! :-)

Tak toto je náhodou dost dobrý!

líbí se mi to, a ty je fakt bereš, no asi jo když to tak umíš popsat, v duši chemický mír to jsem ještě neslyšela a je to tak pravdivé, mám pocit že už jedna tvoje báseň byla o podobném tématu, tak se drž

inkoust: díky a připouštím, že to je dobrá připomínka!

Líbí :-) (bála ses...?)

taron: děkuji..je to těžký období..asi sám ví,co ztratil..víkendovou holku která se málo snažila..No nezbývá než se radovat z maličkosti a neztrácet hlavu a rozum :0)

Vládnou vykastrování býci
s prolhanou nám lící
stále stejní voli
jedno jak kdo volí
Tak dávej majzla
jakýho zvolíš hajzla ;)

Nádhera...vše ostatní je nepodstatné...

Hm...báseň je velmi, velmi smutná...realita, co se snad zdá blbým snem...jo..naučí tě pokoře...no, nevím, jak moc jste si s přítelem ublížili..ani nevím, jestli bych mu odpustila já sama, opustil tě přece jen v tvém nejhorší životní chvíli..nevím, dá-li se mu věřit a stojí-li za to ho posvětit vodou....jde přece jenom o tvůj život a partnera do života - mohlo by se ti stát , že budeš mít partnera, co nepomůže, možná bude v životě jen zavazet , ale to opravdu závisí jen na tobě ....pravdou je, že chyby děláme každý, pravdou je, že možná, když už jednou zklamal a uvědomuje si to ..tak už vícekrát nezklame....opravdu těžká volba, těžká...nezávidím:)
Poradím...já osobně bych si velmi všímala, co se mu o jeho prohře honí hlavou teď ...myslím, že on toho ztratil více, než celá vaše rodina...