24.03.2013 - 13:49
7(7.)
štiler: i tak díky za nazor :-) to je na tom to hezký že každýmu to říká neco jinýho každýmu...nic neni předem daný...
24.03.2013 - 13:41
16(1.)
zajímavá...neříkám, že jsem z ní pochopila všechno, ale líbí :)
24.03.2013 - 01:29
4(4.)
Miy: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21090-zlata-cesta-jednoho-
chlapce Tady vám posílám mé dílo,jaký na něj máte názor ?
chlapce Tady vám posílám mé dílo,jaký na něj máte názor ?
24.03.2013 - 01:26
6(5.)
Je to hezké dílo. Hodně mi to něco připomíná...
24.03.2013 - 01:20
11(11.)
první dva verše plně vystihují vztah mé matky k otci... zbytek ponechávám bez poznámky ;)
24.03.2013 - 01:19
7(3.)
taky bych si přál abys ovládala metafory... ne, promiň to byl pokus o vtip... co mi vadí jsou výrazné dopovědi a odvozenost... přitom nabíjet by bylo čím
24.03.2013 - 01:17
7(1.)
to není rána, jen bušení ve spáncích a tíha na hrudi... bude hůř, věř mi
24.03.2013 - 00:44
4(3.)
Miy: Milá slečno, velice hezký výtvor,inspirovala jste mě,až bude moje dílo hotové,byl bych rád,kdyby jste si ho přečetla :)
24.03.2013 - 00:27
14(14.)
Náčelník Holá Ruka: Pokud teď svůj původně všeplatný soud omezuješ na pouhé osobní stanovisko, tak to mě vůbec netrápí. Možná kdyby ses nechal uskladnit v Paříži hned vedle metru jako etalon na měření poezie ;)
Nakonec můžeš mít třeba pravdu, to já rozsuzovat nechci, ale došlo ti vůbec, že problémy, které máš, nutně nemusejí být problémem textu?
Ostatně jak praví klasik:
"Vždy existuje ustrnulá představa o tom, jak má poezie vypadat, představa vzniklá na základě analogií s básněmi v té době běžně publikovanými a ze vžitých iluzí o tom, co je „poetické“ a co nikoli. Přijde-li básník s něčím novým, co je s touto představou poetična v rozporu (a jde-li o básníka, je to pravidlo, ne výjimka), dostane se do konfliktu kde s kým. Byl to úděl Whitmanův stejně jako Majakovského: v první instanci se dočkali pouze spílání a sprostot, neboť ve věcech umění se od měšťáků nedá čekat ani smysl pro humor. (Dvacáté století začíná stále víc znát ještě jeden způsob přijetí básnického díla: lhostejnost. To však je něco, s čím by se mělo obrátit na psychiatra spíš toto století, nikoli básníci.)..."
(Jan Zábrana)
Nakonec můžeš mít třeba pravdu, to já rozsuzovat nechci, ale došlo ti vůbec, že problémy, které máš, nutně nemusejí být problémem textu?
Ostatně jak praví klasik:
"Vždy existuje ustrnulá představa o tom, jak má poezie vypadat, představa vzniklá na základě analogií s básněmi v té době běžně publikovanými a ze vžitých iluzí o tom, co je „poetické“ a co nikoli. Přijde-li básník s něčím novým, co je s touto představou poetična v rozporu (a jde-li o básníka, je to pravidlo, ne výjimka), dostane se do konfliktu kde s kým. Byl to úděl Whitmanův stejně jako Majakovského: v první instanci se dočkali pouze spílání a sprostot, neboť ve věcech umění se od měšťáků nedá čekat ani smysl pro humor. (Dvacáté století začíná stále víc znát ještě jeden způsob přijetí básnického díla: lhostejnost. To však je něco, s čím by se mělo obrátit na psychiatra spíš toto století, nikoli básníci.)..."
(Jan Zábrana)