také mne proběhlo hlavou Šimkovo známé Seděl jsem sám v přeplněném kupé. Trošku moc brzo utnuté zdá se mi. Dalo by se s tím trochu ještě pohrát.

trošku místy zadrhává rytmus.
Zajímavým a originálním způsobem zpracovaná taková obyčejná věc co člověk najde na každém rohu a co absolvuje denně většina z nás nejmíň desetkrát. :)

Nesouhlasím s taron, dle mě na tuto báseň člověk nemusí být mít člověk certifikát z citovosti. Myslím, že k pobavení se to dá číst, ale reálné to pro mne moc není. Pokud člověk neni uvnitř šťastný a nemá pozitivní přístup, tak mu ani to máchadlo moc nepomůže... Úplně bych se na to asi vykašlala. Když mám splín, tak ho prostě mám a člověk by si to neměl vyčítat, ale ani to cpát ostatním. Naopak štěstí, laskavost a takovéto věci, pokud jsou upřímné, září na sto honů. Ne vymáchaná, ale opravdová.

:Sucháč: Jak říká můj mladší brácha : Tak aspoň, že tak. :) Díky za komentář.

Minela: Díky za zastavení a za komentář. Jsem rád, že se líbí.

Devils_PIMP: Díky. Jsem rád, že se líbí.

Nevím jestli víc litovat ty holky, nebo tebe.

taron: Dík :-)

kdo je vnímavěšjí určitě nemá problém ji rozšifrovat...ano ve světě vlastních lží a polopravd...pereme svou duši a ona často zůstává pořád špinavá, i když navenek se tváří čistě ...a vidíme to dnes a denně ...na mnoha lidech a často to bolí, i mě...a vidím to i na své duši, kterou peru , peru...a pořád je šedá, potvora...:)))) co s ní ? Kdyby se dala vyrvat, jako sucháčovo srdce :)

krása

líbí...no, co dodat ti pode mnou už to parádně zvládli :)
ano, asi to tenkrát hodně bolelo a ano...teď už jsou to jen vzpomínky uložené v básni :)

Máš talent, to je víc....

Není to špatný...

puero: Díky, jasný, ale nemít ho a to všechno ostatní, zase by byla strašná nuda... :-D

PrimaDen: Sucháč: Je psána k pobavení, ale ve své podstatě je moc smutná

Yana: Nééé v pohodě, vždyť jsem mu i úsměvně odepsal...dnes už na to koukám úplně jinak... :-)

Pravdu máš. Bez srdce je člověk možná spokojenější. Žádný zármutek, žádná marná láska, žádná neukojená touha. Teda o je spíš o mozku a o hormonech, o dopaminu, endorfinech a o tom třetím.... serotoninu. Ale když už to kainovo znamení nosí srdce, tak ať. Hezká.

Tak toto je síla...tleskám...

Jo chápu, nechala jsem se unést tím komentářem, občas to tak mám, to není žádný cynismum, já chápu v jakém rozpoložení je ta báseň psána, cítím to z ní, nehodí se smát se, já nerada

inkoust: vůbec jsem netušila že to tam někdo najde, mě k tomu dílku tedy inspirovaly hned dvě kolegyně, pak jsem to jen naaplikovala na sebe a hodila to do blbůstek a ejhle tys to rozšifroval, tak to žasnu

Yana: Díky, na to, za jakých okolností jsem ji tehdy psal, jí zlehčil poměrně dost...ale to vůbec neva :-)