Správná otázka nakonec.

Ještě dodám, že se mi líbí.

Zaujala.

miroslawek: Bylo to moc krátký

Zajímavá :-)

Pěkná a hravá :-)

Pěkná :-)

Co bylo ukradeno má se vrátit, ale otázka je, jak to bylo získáno. Myxslím, že značná část majetku církve je velmi krvavá.

Motýl, který si vzal do hlavy, že lítat z kytky na kytku ho vlastně nebaví. A proto rozhodl se hned pro nejkrásnější květ...

Pěkná báseň, zaujala :)

Yana: Díky za příspěvěk, máš pravdu chce to jen trénovat ^^

Pěkně vymalovaná. Neumím francouzsky, ale už vím, co je ten barrique. PS: Nebýt téhle tvé básně, možná bych se nikdy nedozvěděl, proč se sousedův bernardýn jmenoval Baryk :-)

úplná Oddysea ;)

ŽblaBuňka: ano, ale to platí, když je porušíme při vědomí důsledků a účelu takového kroku. Nevědomé přešlapy jsou něco jiného. Quod licet Iovi, non licet bovi ;)

miroslawek:

Pravidla jsou přeci k tomu abychom je porušovali, nebo je to naopak? Kdo se v tom má vyznat. ;o)))))))

Ano...každý máme své pekele:))
Pěkně napsáno, jo, čárky na koncích řádku klidně vymaž :)

Á... už tomu rozumím... z hlediska rytmu by bylo užitečné si uvědomit, že v češtině se přízvuk přesouvá z počátku slova na předložku. A proto si např. verše

Vločka ti do vlasů klesá,
Oko roztančeně plesá,

svým průběhem neodpovídají.

když už jsme u těch pravidel, poslední řádek je daktyl a nikoli trochej, jak by bylo záhodno.

miroslawek: To mě taky došlo. Kupodivu. No, jen píšu, že neočekávám, že budu moudrým " tokem" ...
Nechme toho...jsme každý někde jinde, respektuji tě a to je důležité. Myslím.

taron: tak, kdo je čím, bych tolik neřešil... nerad bych tady ze sebe dělal nějakého mudrce nebo mystického gurua... jde spíš o naznačení principu... nejen stavu, ale i vývoje... ony totiž bystřiny postupně sílí, mohutní, až se z nich ony veletoky stanou... ovšem, pravda, jen z některých.