není to špatné.líbí

:-) zasněženě hezké... sluníčko, kde jsiii?!! :-))

zajímavě zformulováno. Je v tom bolest, oběť, beznaděj, i trochu té lhostejnosti.. Tak to bývá s láskou :)

Makyna: buburadley: Děkuju Vám, nejen za komentáře... :-)

..tak trochu paradox je, že zoubek v soukolí je pevný jako ocel, je-li zaručena funkčnost. Jakmile ,,stroj,, neunese zátěž, i mírný tlak tento zoubek ,,zlomí,,
a potom místo toho by jemnou prací se nad tím pozastavovali,
kladivem mnohdy do kol tlučí..
Pěkně psáno :)

zaujímavá báseň. Zvláštně psaná, jinak..ale přesto nese spoustu poselství a ty já jsem převzala.
- Nemám strach, jen nevím co s ránem,
- namalovat duši, spíš písmena,
apd..vyvolává zvláštní pocity, který známe :)

pěkné. Takové šedé, ponuré, beznadějné. Doufám, že se z toho kruhu každý vymotá dříve než později :o)

Sucháč: mnohokrát díky. Vážím si tvých hodnocení :)

v textu si připadám jak v dávno opuštěné rekvizitárně

..ano, nejhorší je připadat si rozlámaná, porouchaná ve chvíli, kdy jsem to nejméně očekávala..
..tak jediné, co mě napadá, jak polámaný stroj v sobě zachránit: "Třikrát denně prášek cukru, budeš chlapík jako rys"!! :-))

Sucháč: a co přesně je na mé reakci nesrozumitelného?

Yana: tak nějak, dík za zastávku:-)

miroslawek: Některým ale vadí, ale to byste mě museli asi zabít :))))) jinak to nevidím, bohužel, snažím se, ale je to ve mě a nevím, co s tím :)

taron: už se opakuji, že mi tvé reakce nevadí, není tedy třeba omluv ;)

miroslawek: Wau, i když už jsem odpověď od tebe nečekala, protože mi opravdu odpověděl na mou roztržitost docela pěkně Inkoust...ale pravdou je , že tvá odpověď mi uvedla do ještě většího přemýšlení a zmatku...brala jsem odpověď Inkousta tak, že ano, nemusím rozumět všemu a nejen tu, ale i všude jsem na to dost často upozorňována a vlastně to je asi ten můj největší životní kříž...hledám, hledám a prakticky nikde nenacházím...no, soudružku Pelikánovou jsem si tak nějak rychle poslechla, protože ani já nemusím slyšet řeči o blablabla..., ale zase na druhou stranu realistická poezie přece otevírá cestu lidem do jejich srdce, i když zpočátku chtějí rozumět něčemu, čemu nerozumí...ale může se pro ně poezie stát něčím co povznáší výše a výše a možná se lidé začnou více vzdělávat..nevím..dále jsem naprosto spokojená s tím, že ano, básně jsou sebepoznávacím prvkem, proto tu vlastně jsem :))) prostor uvnitř je záhadný, nejen můj :))) podstatou poezie je tajemství? Wau...no ...velké tajemství je i Bůh:)))) Díky za odpověď a omlouvám se za upřímnou reakci, budu asi "zase" přemýšlet :)

značka: sejdeme se v léčebně:-)

Hezký kdysi jsem si řekl že nebudu psát o lásce......:-)
A pak stačila první velká bolest.....:-)
Je třeba v tu chvíli sypat z rukávu dokud můza dovolí:-)

jo, povedenej název, ale žádný vyznání by se nemělo znevažovat, jsi fakt číslo, ale milý

ty jsi pořád takový velký dítě, ale víš, je to vlastně milé, mimochodem ta o tom koni minule, jo vyjádřil ses tak, že tě chápu a docela si dovedu představit tvou lásku ke zvířatům, oni si to zaslouží, my lidé občas ne

přemýšlivý chlapec i když ti holt trochu hrabe, hold ti ale nevzdávám, i když upřímně, mě tvoje zpověď pobavila (-: