Já si delší a zajímavé texty tisknu, z monitoru to prostě nedám. Nepíši, že básnit je jednoduché, naopak, obdivuji každého kdo je schopen zajímavou báseň stvořit. Já to nedokáži a ani se o to nepokouším :-).
Jen próza asi opravdu dá mnohem víc práce, nemohu napsat povídku a pak vysvětlovat o čem byla .-).

Kdysi jsem dostala dobrou radu, jsem z rodu sov a rána jsou pro mě utrpením a jako boží utrpení jsem se po ránu také vždy tvářila. A pak přišla ona rada (ten nahoře mě má rád): Až vyjdeš z baráku, usměj se na prvních pět lidí co potkáš. Tři z nich si budou myslet, že jsi cvok, nebo zapomenutá známá, dva se na tebe také usmějí a sobě i jim náladu zlepšíš.
První den jsem si připadala jak idiotka Jája, ale ono to fungovalo a já přišla do práce, úsměv od ucha k uchu a den začal bezvadně.



To k tématu, jen fejeton to opravdu není. Spíš úvaha.

Já píšu prózu i poezii. Naučila jsem se psát volným veršem a začla jsem ho preferovat. Ne vždy je to s básněmi tak jednoduché, jak píšeš. Dokonce skoro nikdy. Přiznám se, že jsem schopná napsat báseň i méně než za minutu, ale to nad ní musím dlouho předem přemýšlet.

U prózy je to u mě jiné. Co se povídek týče, stačí jeden emocionální jsem a už píšu a jsem schopná psát několik hodin v kuse, abych to ze sebe dostala.

A co se čtení píše, tak občas ani já nepochopím pointu básně u jiných autorů. Čtu i povídky, ale jak už řekl Severak, z monitoru skutečně bolí oči, takže čtu třeba na třikrát. A nebo čtu až tehdy, má-li román už více napsaných dílů. :)

VKate: díky Kate, tvý komentáře vždycky zahřejou :)

Děj mě oslovil :) Vypadá to dobře a těším se, jak to bude pokračovat. :)

Pěkný nápad, s napětím, dramatický :-) Ale zpracování je popisné a doslovné... bez prostoru pro překvapení.

Není to špatné, humor i nadsázka tam je (jen se to dalo trochu víc rozepsat), a chyby jsem ti vypsala. Líbilo se mi to.

Není špatná :)

moc hezké

Já absolutně nemám nic proti básním psaných volným veršem, jen o nesmyslné metafory, kdy autor pak složitě vysvětluje co tím chtěl říct. Ale obdivuji ty, kteří dokáží báseň napsat a já vím co chtěl básník sdělit a jak pěkně to sdělil.

> Proto budu hluboce obdivovat každého, kdo je schopen napsat během několika minut báseň, které nic nechybí, nic nepřebývá, krásně zní a plyne a ještě mě něčím obohatí.

Upřesnění: To že jsem schopný napsat báseň „za chvíli“ znamená třeba za 40 minut. Uznávám, občas jí něco chybí nebo přebývá, případně je tam nějaký verš naroubovaný násilím. Každopádně moc povídek jsem na „jeden zátah“ nenapsal (narozdíl od básní).

Ad volný verš: Nejsem uplně jeho zastánce. Ve mě to vzbuzuje dojem (někdy ne)navazujících myšlenek bez ladu a skladu. Nicméně já sám občas použiju v básních nějaký ten řádek mimo rytmus a rým, ale přirovnal bych to spíše k tomu když je do nahrávky písně najednou nahráno pár mluvených slov.

...které jsi mi nedal

Mluví za vše.

A vždycky v březnu je listopad... Já nemám slov.

Druhá část je pro mě nejlepší, máš zajímavé myšlenky a ještě zajímavější zpracování.

První sloka je taková... Neznělá. Zbytek je moc pěkný.:)

Už jsem ti to určitě psala (mám ten dojem, že ano), ale tvoje básně ve mně zanechávají dost podobný pocit, jako ty Skácelovy... Pocit, že člověk musí jít do hloubky a popřemýšlet o nich, ale že se mu zároveň dostanou pod kůži. Krásná.

Než vlastní slova uspí tma...

Krásné.

Jedna pozitivní, to potěší!:)
Moc pěkné, ten optimismus na konci mě zahřál u srdce.:)
Ty tvoje obraty! "Rozrážela letní kapky rozbouřenýho nebe", to je skvělý.

Hodně krátký výkřik, jen poslední řádek se tam tak nějak nehodí, a ještě ten vykřičník, jak pěstí mezi oči.
Ale chápu tu náladu, kterou jsi u toho měla, znám jí moc dobře.:)

Ha! Dost dobře vystižená Praha.
Jen to slovo vysrat mi tam trochu skříplo, nějak mi nesedlo do stejné básně, kde se objevuje Alenka a bílí králíčci.:)

Moc se ti to ve výsledku povedlo, má skvělou náladu.