Krásný,vidím tu idylku s vnoučkem..

taron: mam rád jak cítíš svět - děkuju

Hm...my se svobodní rodíme, a hledáme ji právě proto, že ji v průběhu života ztrácíme a vlastně nevíme, že ji máme.... takže hledáme.... a ona je kolikrát na dosah .svoboda? No, nic nechtít.... to je svoboda. Pak ale máme pocit, že nežijeme, ale opak je pravdou...

hm...krásné obraty v básni, musela bych ji celou okopírovat, myslím.... moc pěkné.

hřbitovní zeď, křivdičky, nostalgie lásek = silné téma...
k tomu máš přidané to -co jasně říkáš...a i básnické obraty co jasně neříkáš....

každý si z této básně vezme své, líbí.

mě zase zaujalo toto:
Rukou krvavou ze srdce rvu si své tíže,
spolu sním odchází i co jsem miloval,

říká se, že člověk aby se posunul v duchovní oblasti zase kousek dál musí přijít o vše, co ve svém životě nejvíce miloval...

Pampeliška13: děkuji

moc milá:-)

Orionka: Jiří Turner: Moc díky, těší mě, že vás zaujala :-)
Škoda té krásné země...

Hézké velice hezké :)

Spolupráce je skvělá věc :) Hezká básnička :)

vanovaso: misháá: PrimaDen: taron: díky!

Lizzzie: taky si myslím,že to úplně stačí,naopak je to skvělé ,jen najít toho rytíře,děkuji

DDD: :))) Ja sa nehnevám, ani sa necítim dotknutá, chcela som len upresniť, že prostredníctvom rozdielnosti vzhľadu medzi ňou a mnou som chcela vyjadriť skutočnosť, že každý vzťah je iný, inak zložitý, ale asi to nebol najlepší nápad, pretože aby sa to dalo pochopiť lepšie, musela by som ísť zrejme ešte hlbšie... a už aj tak som prekročila hranicu a pustila čitateľa tam, kam by už ozaj vidieť nemusel. Celá moja tvorba je veľmi intímna, ale táto báseň určite patrí k tým najintímnejším. Či je to dobre alebo zle naozaj neviem.

Hezky jsi tu tíživou atmosféru popsal. Před časem jsem psala o něčem podobném, ale ne báseň. Na poezii je krásné, že umí říct spoustu málo slovy. Tedy aspoň ta tvoje :).

je mi jako ženě moc blízká:) jsem jenom žena - díkybohu;)

hezkéé ;)

Souhlasím s Vanovaso. Pohrála jsi si s ní tak, že mě až rozesmála :)) Líbí

misháá: moc,moc děkuji- nic moc nedělám, píšu srdcem... a tvořím koláže

Tak tahle je naprosto, ale naprosto dokonalá. Strašně jsem se do ní vcítila a to se mi často nestává. Klaním se, vážně!
Moc děkuji, že jsi ji sem dala, jako by mě pohltila- :))

Tohle je ono, takhle se to dělá.

Nikdy jsem ta nebyl, ale i bez té anotace bych se po přečtení tvé básně sebral a jel tam. Moc hezké.