první řádek mi připomněl DDD, tak píše on. Pak ty jednoslovné řádky mi osobně nevadí, jak už jsem podotkla. Sebe, nebe - už jste tu probírali, taky mi to nevadí...v tomto kontextu je to dobře zakomponované - nezní to vůbec lacině...

Druhou sloku ohodnotím emotivněji - co ve mě vyvolala : pochybnosti, že přece nemůže být jen ta zpropadená realita - musí existovat i zázraky...ale jenom ty, které plní padající hvězdy :)))

moc krásná.

Devils_PIMP: Jedno slovo dokáže říci víc, než tucet vět..., nejen v poezii...

chápu, že toto může hodně bolet...

fíha...realismus, frašku za fraškou (flašku za flaškou)...aj se mi chce najednou navštívit nějaké divadelní představení :)

k nule se musí člověk dopracovat? Já myslela, že nulou jsme všichni....:)
Vona teda ta nula je asi největší dřina...koukám.

souhlasím se Sucháčem a možná budu taky nakukovat přes rameno :)

Sucháč: Děkuji.

Yana: Blázni a autisté :)))

Sucháč: Díky.

Yana: Děkuji...
když autista neví, vo co je ochuzen, pak je mu to jedno...a je šťasten...

No vidíš, tohle téma může se rychle státi prvoplánovaným...ne ale ve tvých verších...

Hmmm, moc příjemné dílko...voňavé...

I s omezenou kapacitou se dá napsat hezká báseň...

...nejlepší je totiž pocit, že sami se sebou dokážete žít...a v tu chvíli jste vítězi...

Zajímavé, vsadím se že tohle jsi nepsal/a ve dne.

Navlékáš slůvka jak korálky.

Snění je součást života.

Pěkné..

libí

libí