Jo, silně mi to něco připomíná. To bylo řečí o otci u porodu, opoře, podpoře, jak je to všecko důležitý a tak... ( nechci to až tak zlehčovat - asi je) - a když na to přišlo, nejčastější manželčina věta zněla: "Prosímtě, nech mě na pokoji. Radši se někam ukliď" Takže, vybaven několika nejrůznějšími masážními nárychtuňky, které jsem nafasoval od sester, jakože se budou hodit, jsem se za těch bezmála dvanáct hodin aspoň dokonale namasíroval. Jenom manželku jsem skoro neviděl. Ta se totiž zavřela do sprchy a v podstatě nevycházela :-) Ale jo - pak už to bylo krásný a jsem rád, že jsem tam byl.
Podruhé to už pak byl jinej cvrkot. Když jsem tenkrát šel zaplatit pětistovku za otce u porodu, bylo mi řečeno, že za tu chvilku, kterou jsem tam strávil, jim je trapné si vůbec něco brát a poslali mě pryč :-)

Krásné - chápu!

Maně na rety mé se vkrádá myšlenka, a to ta, že už běžím. 1*

Půvabné! Jen jsem si, já blázen, myslel, že jsi podlehla lesbickému vábení, což mi k Tobě ale vůbec nepasovalo...
;-)

Tak sem si konečně zase užil poe 1*

vanovaso: To zní nadějně i lákavě!;-)
Když láska srdce zradí,
tělo se nevzdává
a s touhou svou se radí,
pak všanc se vydává..n

Souhlas s Psavcem.

Moc hezký, tohle můžu.

Vážně dobrý.

Slziček perly
matku zemi smáčí,
ze smutku berly
srdce Tvé si vláčí,

smutně se plíží
okoralým bytím,
když ke mně vzhlíží,
z pohledu to cítím.

Kvůli té soli
v perličkové kráse
srdce mne bolí,
ač tvrdé být zdá se...

Prázdný šálek...naplnit...pěkné obraty.

Jj, dobývání. A usmiřování je taky bezva:-)

Láska, já a Ty
a vysoké cíle,
denní trampoty,
přání pošetilé,
co jak kontraband
v srdci ukrývám,
oběť citů band
a navěky sám...
;-(

vanovaso: vanovaso:
Je to vážně nádhera:
Tvá báseň i ta představa!
Je to tak krásně a s citem napsáno! Jsi zřejmě hodně citově založená, něžná i toužící, každičkým coulem žena...;-)

vanovaso: vanovaso:
Vzdát chtěla by ses komukoli?
Být já to - krásná představa!
Však z pomyšlení srdce bolí,
že nebyl bych to já!

vanovaso: Ta je tak krásná, že bych si skoro přál být tím nebožtíkem!;-(

Čas dozrál a já musím jít,
ač zůstat bych si přál,
srdce Tvé žalu zůstavit,
nechat Tě samu dál...

Měl jsem Tě, lásko, tolik rád!
Pak zazněl shůry hlas,
ze světa se pryč že mám brát,
již nadešel můj čas.

Já tělo červům tělo zanechal,
Tobě vzpomínky jen,
jak moc jsem Tebe miloval,
teď sním už věčný sen...

Však neplač, shledáme se zas,
já počkám na Tebe,
až naplní se i Tvůj čas
a přijdeš do nebe!

Prozatím šťastna zkus tu být,
ať úsměv je Tvůj druh,
já nad Tvým štěstím chci tu bdít,
jak jenom může duch...
;-*

vanovaso: Ta je tak krásná, že bych si skoro přál být tím nebožtíkem!;-(

Čas dozrál a já musím jít,
9ač zůstat bych si přál,
srdce Tvé žalu zůstavit,
nechat Tě samu dál...

Měl jsem Tě, lásko, tolik rád!
Pak zazněl shůry hlas,
ze světa se pryč že mám brát,
již nadešel můj čas.

Já tělo červům tělo zanechal,
Tobě vzpomínky jen,
jak moc jsem Tebe miloval,
teď sním už věčný sen...

Však neplač, shledáme se zas,
já počkám na Tebe,
až naplní se i Tvůj čas
a přijdeš do nebe!

Prozatím šťastna zkus tu být,
ať úsměv je Tvůj druh,
já nad Tvým štěstím chci tu bdít,
jak jenom může duch...
;-*

Čím to, že cítím se jak pták
s hladovým srdcem /je to tak!/,
chtěl bych se vznésti do oblak,
leč mám jen křídla bez peří
a slabý jsem jak pápěří -
kdo znal mne, ztěží uvěří!;-(

vanovaso: Budu raději, když budeš ještě dlouho tady a rozplývat se budeš jen ve svých básních nebo nad těmi mými, případně i nad těmi od konkurence.
/Nebo i nad mými komentíky! ;-) / ;-*

vanovaso: Tak trochu se měníme i při čtení Tvého dílka...;-*