shane: to jen až to někdy přijde, by to mohlo takhle krásné být... po životě hezká dovolená, dalo by se říct...

Zajímavá :)

slnečnica: děkuji

vanovaso:
Máš pravdu, nejsem hrdina,
však i Tvé srdce tuší,
že strachem všechno počíná
a jít mu vstříc se sluší!;-)

krása

Psavec: Vďaka. :)

Devils_PIMP: Tohle je jen první díl, v dalších se to rozjede a myslím, že i překvapí :) Jinak děkuju za komentář, potěšil mě :)

napadlo mě, že do svého, je-li cíl další začátek, který už bude mít možná jiný cíl, ale stejnou cestu...

Už delší dobu tu sedím a přemýšlím, ze kterého konce to mám vzít. Obsahově je to no řekněme, že zovlené téma je tradiční... nevím jak to nazvat jinak. Závěr mě osobně nijak nepřekvapil (ale se mnou je to těžké). Jinak zvládnuté to máš hezky jen dílko nijak pro mě nevyniká nad ostatníma... nutno dodat, že ale není nijak podprůměrné, což ti budiš ke cti.

líbí

shane: není,ale občas strach máš

shane: často,ale nemusí to být nutně pravidlo

shane: snad,Shane,snad,díky

shane: díky

shane: Jj,díky, byla to taková rychlá inspirace ,ale moudro určitě ne

vanovaso:
Snad dočkáš se!
A moc bych Ti to přál...;-)

vanovaso:
Kéž cesta Tvá se rychle krátí
a nalezneš, cos chtěla mít,
snad pravé štěstí démand dá Ti,
budeš znát, jak jej vybrousit...;-)

vanovaso: Dolce miseria?
Myslim, ze by se ti brzy zacalo styskat po opravdovem zivote...;-)

vanovaso:
Jako kluk, v nejake sedme ci osme tride, jsem mel taky sve mistecko na sneni, pro zmenu v rece pod skalou na velkem kameni asi 2 metry od brehu. Nosil jsem v kapse notysek a psal si do nej zamilovane basne, zatimco kolem sumela reka pres kameni a po kamzici stezce nahore obcas nekdo prosel o mne pranic netuse...;-)

vanovaso:
Ač se teď slunce za obzor již skrývá,
jeho zář v našich srdcích žije dál,
povstane zas jak vlnka skotačivá,
věř, není důvod, abych tmy se bál.;-)