Homér: Užili bohatě. Máme jen jeden exemplář, jak vy.

puero: Tuhle odpověď jsem čekal. A užili jste si sebe navzájem, než jste si pořídili minilidi? Kolik už jich máte? My jedno a stačí. Další báseň se bude jmenovat Ryk v gigabytě? To by mě taky bavilo číst. Ty jo, naše první podnájmy, u vožralý Vendy, u bordelářky Jitky. Atd. To bylo něco.

Homér: Teď je doma takový rambajz, že bychom se neslyšeli.

Teď už nešeptáte?

Moc pěkné

Moc krásné... úplně to vidím...

Orionka: Souhlasím, zní mi to trochu amišsky.

Trochu moc patetické, občas až starosvětské, ale proč ne.

trochu moc zájmen

Jeho prsty?? Vypadl proud?
To nebude pouť Jen barová scéna
decibely přehlušena.
Teplota rtů bývá stejná...

Hilton byl kdysi levnější jak hotel Grand

Rudolící jeřabiny...hezké

Výstižná. Rozumím jí až moc dobře, na tebe nezvykle nitro-odhalující (ať už tvoje, nebo imaginární nitro básnického subjektu). Bylo mi v tom dobře (jak jinak, depkárny jsou můj rybníček).

uff

Hezký, puero, hezký

Vznešený jazyk, jak od starých bardů. Listy psího vína už se nám taky barví do červena, podzim je za rohem.

Krásná. Taky už na mě dýchl podzim, a přitom jakoby letos ani pořádně nebylo léto.

Zase jsou červený, no. A Slunce ve tři vypadá, jak kdyby už bylo pět. Svatou Annu nezastavíš. Smrtka už si brousí kosu.

Super

Chválím.