Nejdříve mámení a potom hřích.

Yana: Ó děkuji. Jsa nezachovalý snad se zachovám...

Prosím, hlavně ať neuhoříš, hříchu sluší brýle a mámení, jen :-) člověk by je rád odhodil a klidně uhořel;-) pěkné

Yana: Děkuji za čtení. Víme své...

Kdo hledá najde, ne, nechci to zlehčovat, protože těch pár řádků kdybych to uměla jako ty, bych klidně mohla napsat já

Hanulka: Moc děkuji za čtení i myšlenky z něj vyšlé.

Mlčeti Zlato : odráží boj mezi vášní a rozumem, mezi realitou a klamem – je to otevřené, působí silně a sugestivně.

LadyLoba: tak ten jsem neznal a potěšil. Děkuji.

A ten vtip znáš?:
Baví se dvě ženy, jak přišly o věneček...
A ta jedna říká druhé: Víš to byl osud ...
A ta druhá: Ty o sud? Já o branku.

LadyLoba: Třeba je to zrovna to neztracené.

Psavec: Hanulka: Moc děkuji.

A kde je sud?

Hezky jsi to napsal.

Mlčeti Zlato : to je krásně zachycená poezie. Je v tom hloubka a emoce, Dionýsos jakožto symbol opojení i úniku.

Líbí se mi tvůj styl básní přečetla jsem tedy jen ty první. Tenhle styl je podobný jménu, když se zkouším básně. Budu ráda se vracet na tvůj profil a číst další pro mě krásné básně.

Yana: Děkuji, zdravím a jsem potěšen a vůbec.

No co dodat, život je jen náhoda...nebo nehoda, ber dokud dává, škoda mých slov, v tvých pár řádcích je toho dost, super

LadyLoba: Dobrá preference, na tom se dá stavět.

Já radši to druhé,
nikoliv však k hrobu,
my raději k Bohu ...
snad se nám to povede ...

Výstižně jsi to napsal.