LadyLoba: Bude-li ředěno nektarem potěšení, pak je to k vydržení.

človiček:
Umí-li jazýčkem,
může si jí přivolat,
ale ať pak nelituje
až si mu na tvář sedne ,
že z ní únavu a depky
bude vylizovat

človiček: Tak nějak...

I pěšky šourá se k tobě
supíc v hněvu a
velké zlobě
že koště neprošlo emisemi
jak obšťastní tě na kamenech
když nohy má samí bahno a mech

Mámení ,svádění .Hřích proč?
Prožitky jsou navždy ,nebo jen na zlomek toho času.

Psavec: Díky

Hezká poezie, dík.

koiška: Moc děkuji a velice si cením.

Krásná, úplně mi učarovala.

Miňko: Diskuse mě těší. Snad je to tím, že těch pár řádek nezapadlo do lhostejnosti. Je jednou z eventualit, že je chyba na mé straně. Já něco cítil a něco myslel a něco napsal. Jak to působí na čtenáře a co si z toho odnese je jeho věc. Je to (snad) poezie a tak není významově strohá a jednoznačná a tak jsem to i zamýšlel.

Je to zajímavě napsané ale více než dílo samo mne zaujala obsáhlá diskuse - co tím chtěl básník říci. Můj osobní názor je ten že pokud čtenář nemá šanci pochopit o čem to je, zpravidla to není chyba čtenáře.

Taky by to mohlo být o panické atace nebo úzkosti a bezmoci, kterou cítí člověk, když přihlíží, jak se to děje někomu blízkému - kdy to chce násilím "přervat na bílo".

Pokud by "šílení ptáci" bránily tomu se nadechnout, pak by mi dávala smysl i ta zobcová flétna, jako symbol naděje, jako terapeutický prostředek sloužící k zlepšení dechu.

Vlastně by se tam dala dosadit i jakákoliv jiná nemoc, nemusí být nutně psychického rázu, ale nějak tam vnímám takové náznaky... Každopádně díky, ty komentáře mě donutily se zamyslet víc do hloubky a nezůstat jen u pocitů a obrazů.

Puerův výklad mi dodal nový pohled na báseň, který by mě ani trochu nenapadl, a nevím, jestli jsem tenhle obraz ve svý hlavě chtěla. :D

Nicméně na mě to působí úplně jinak, zvlášť v kontextu zbytku básně. Šílení ptáci mi tam vnáší takovou hitchcockovskou atmosféru... Co tropí v jejích ústech - možná skrze ně pouští jejich vlastní šílenství dál? Jako bych až slyšela jejich skřeky ... Skoro mi to přijde jako metafora pro nějakou duševní poruchu. Nebo jiné vnitřní stíny, které se prodraly na povrch... epizodka "šílenství" po období klidu.

To jen tak co napadá mě, když tu hodně lidí psalo, že neví, co si pod tím představit. Může to být samozřejmě úplně jinak. Jinak ponurá mi přijde taky dost. Ale já (už) se temnoty nebojím.

puero: Stejně, jako všichni ostatní, každý má tu svou. Jedna čtenářka mi napsala:
Tak jsem si přečetla Zobcovou flétnu, no několikrát. Vidím v tom kouření.

á, takže mám pravdu.

Yana: puero: Leslie: LadyLoba: Jarda468: Hanulka: Dandy: Všem děkuji za čtení i za názory a myšlenky, které mě přivádí k potěšení z toho, že jste se mým opusem zabývali a že vás nějakým způsobem potkal. Výklad neposkytnu. Dlouhodobě zastávám názor, že, co si myslí čtenář je správně.

Já to nechápu, ale taky by mě zajímal výklad první sloky :D

Já vnímám skepsi, ale v předposledním verši trochu naděje, nevím, každopádně tóny, které zazní při správném prstokladu při hře na zobcovou flétnu zaženou všechny chmury. Je to báseň hodná poety tvého kalibru

Taky jsem to pochopila erotický ...měla jsem to pochopit jinak?

Ponurá? Proč ponurá? Melancholická. Ano, snad melancholická. Ale Freud ve mně tam vidí jeden skrytý erotický symbol za druhým. Ve světle tohoto pak ti ptáci, co se rvou do úst.. no, ušklíbám se nad tím začátkem. Ale krása poezie tkví v její významové pestrosti, ve slovech, které v každé individuální mysli vykreslí docela jiný obrázek. Ano, poezie je velkorysá.